Co dělají čeští učitelé ve třídě jinak než ti v zahraničí?

Srovnávací studie od Učitel naživo a PAQ Research vychází z dat TALIS 2018 a TIMSS 2019. Ukazuje, že čeští učitelé věnují přímé výuce 84 % času, čímž nezaostávají za zahraničními kolegy. Výrazný odstup však mají v nižším využívání aktivizačních metod, jako je skupinová práce či projekty, a v poskytování formativní i písemné zpětné vazby. České pedagogy charakterizuje také nižší sebedůvěra v zapojování a motivování žáků. Autoři Václav Korbel a Daniel Prokop v závěru ukazují, jak na tyto nedostatky reaguje příprava učitelů v programu Učitel naživo.

Distanční vzdělávání na jaře a podzim 2020: Pohled rodičů

Report ze 17. vlny výzkumu Život během pandemie mapuje pohled 405 rodičů na distanční vzdělávání na jaře a podzim 2020. Výzkum ukazuje, že 53 % rodičů vnímá od jara posun k lepšímu, zároveň však podíl velmi spokojených rodičů klesl z 28 % na 20 %. Mezi hlavní překážky patří ztráta motivace dětí a technické problémy, přičemž 11 % rodin čelí špatnému internetovému připojení. Zpráva též dokládá pokles volnočasových aktivit a zhoršení duševní pohody dětí, které na počátku listopadu pozorovala nadpoloviční většina rodičů (55 %).

Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou (2021) + prezentace Jak podpořit učitele

Materiály organizací Učitel naživo a PAQ Research analyzují dopady distanční výuky na pedagogy a nabízejí řešení pro jejich podporu. Téměř 80 % učitelů ZŠ věnovalo výuce na dálku více času a 72 % ji vnímalo jako stresující, přičemž 38 % vykazovalo symptomy úzkostí a depresí. Nejčastěji (86 %) vyučujícím pomáhalo sdílení zkušeností s kolegy ze školy a 77 % z nich vidí hlavní prioritu v obnovení motivace žáků k učení. Analýzy doporučují posílit podpůrné profese ve školách a rozvíjet pedagogický leadership ředitelů.

Modely pregraduální přípravy učitelů pro 2. a 3. stupeň - Finsko, Švédsko, Anglie, Estonsko, Rakousko (hlavní zjištění a doporučení pro ČR)

Dokument shrnuje výstupy z výzkumu pregraduální přípravy učitelů pro 2. a 3. stupeň ve Finsku, Švédsku, Anglii, Estonsku a Rakousku. Analýza vychází z 11 polostrukturovaných rozhovorů s akademiky ze zahraničních univerzit a odborníky z OECD či UNESCO, které doplňuje sekundární výzkum. Materiál popisuje různé kvalifikační cesty, kompetenční rámce, poměry a obsah složek studia i pojetí školních praxí. Věnuje se také roli provázejících učitelů, požadavkům na univerzitní vzdělavatele a propojení vysokých škol s praxí.

Modely pregraduální přípravy učitelů pro 2. a 3. stupeň (Finsko, Švédsko, Anglie, Estonsko, Rakousko)

Dokument mapuje systémy pregraduální přípravy učitelů pro 2. a 3. stupeň v pěti evropských zemích – Finsku, Švédsku, Anglii, Estonsku a Rakousku. Analýza vychází z 11 polostrukturovaných rozhovorů s akademiky ze zahraničních univerzit a odborníky z OECD či UNESCO, které doplňuje sekundární výzkum. U jednotlivých zemí materiál popisuje tradiční i alternativní kvalifikační cesty, přijímací řízení a obsah studijních programů. Zabývá se rovněž organizací školních praxí, rolí mentořících učitelů, požadavky na vzdělavatele učitelů a adaptačním obdobím začínajících pedagogů.

Utváření profesního sebepojetí učitele jako součást kurikula studijního programu učitelství

Výzkumná studie Blanky Vaculík Pravdové analyzuje vliv kurikula doplňujícího pedagogického studia na profesní sebepojetí studentů učitelství. Pomocí obsahové analýzy závěrečných prací 29 absolventů z let 2019–2021 hodnotí dopad konkrétních vzdělávacích intervencí. Zjištění ukazují, že cílená reflexe, práce s kompetenčním rámcem i rozvojovými cíli vedou k transformaci či zpřesnění původních prekoncepcí o roli učitele, žákovi a výuce. Klíčovým faktorem je bezpečné prostředí v jednotce praxe i ve studijní skupině a rozvoj reflektivních kompetencí.

Ředitelé škol v ČR: klíčoví hráči v systému vzdělávání bez dostatečné podpory

Srovnávací ministudie od PAQ Research a programu Ředitel naživo analyzuje pracovní zátěž a postavení ředitelů českých škol. Vychází z dat mezinárodních šetření TALIS a PISA a ukazuje, že čeští ředitelé věnují administrativě 40 % svého času, zatímco pedagogickému vedení jen 22 %. Studie dále dokládá, že účastníci rozvojového programu Ředitel naživo dosáhli zlepšení v oblasti pedagogického leadershipu i vyšší spokojenosti s profesí. Autoři proto navrhují systémový rozvoj přípravy a podpory vedení škol v ČR.

Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit?

Srovnávací ministudie organizace Učitel naživo a PAQ Research zkoumá důvody, proč se uchazeči v ČR nehlásí ke studiu učitelství. Na základě dat ze šetření MŠMT, SCIO či TALIS 2018 popisuje hlavní bariéry, mezi které patří nízké platy, nemoderní výuka, nedostatek praxe nebo malá prestiž oboru. Výpočty ukazují, že odstraněním těchto překážek by zájem o studium učitelství vzrostl z 25 % na 41 % a zvýšila by se i průměrná kvalita uchazečů. Autoři na příkladu programu Učitel naživo dokládají, že modernizace studia zaměřená na praxi přitahuje zájemce s vysokou společenskou motivací.

Provázející učitel - slepá skvrna přípravy učitelů v Česku. Kde se můžeme v Evropě inspirovat?

Přehledový dokument organizace Učitel naživo z března 2022 mapuje příklady dobré praxe v podpoře provázejících učitelů v sedmi evropských zemích (Anglie, Estonsko, Finsko, Německo, Švédsko, Rakousko a Norsko). Ukazuje různé přístupy k legislativnímu ukotvení pozice, národním standardům mentorů i systematickému vzdělávání provázejících učitelů. Popisuje také fungující modely spolupráce mezi vysokými školami a provázejícími učiteli přímo v praxi. Materiál zároveň shrnuje, jak provázející učitele podporuje organizace Učitel naživo prostřednictvím svých vzdělávacích aktivit a Kompetenčního rámce.

Systémy přípravy, vzdělávání a podpory ředitelů škol ve vybraných zemích

Studie Barbory Čermákové z organizace Učitel naživo z roku 2022 mapuje systémy přípravy, vzdělávání a podpory ředitelů škol (leadership pipelines) v pěti zahraničních oblastech. Podrobně analyzuje Kanadu (Ontario), USA (New York City), Austrálii, Nizozemsko a Estonsko napříč sedmi vybranými tématy – od profilu ideálního ředitele přes vyhledávání talentů a přípravné vzdělávání až po evaluaci a vstup do dalších rolí. Součástí publikace je syntéza a srovnávací matice, které slouží jako inspirace pro rozvoj české vzdělávací politiky a středního článku podpory.