Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, schválená vládou ČR v říjnu 2020, stanovuje směr rozvoje školství a priority investic na deset let. Dokument vymezuje dva hlavní strategické cíle zaměřené na získávání potřebných kompetencí a snižování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Obsah je strukturován do pěti strategických linií a rozdělen do tří implementačních období. V prvním období (2020–2023) se zaměřuje na pět klíčových opatření, zatímco kroky pro léta 2023–2027 jsou zapracovány do Dlouhodobého záměru ČR.
Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol 2021+
Stránka MŠMT přináší přehled Strategických záměrů pro oblast vysokých škol a jejich ročních Plánů realizace, kterými se řídí činnost ministerstva. Obsahuje dokumenty ke stažení pro období od roku 2021 včetně Strategie internacionalizace, osnovy investičních aktivit 2021–2030 a anglických přeložených verzí. Nalézt zde lze také historické Dlouhodobé záměry s aktualizacemi pro roky 2016–2020 a 2011–2015. Součástí je i průběžné vyhodnocení Dlouhodobého záměru 2016–2020 zpracované k 31. prosinci 2018.
Domácí úkoly 2021
Webový projekt představuje činnost výkonného týmu, který autonomně pracuje na naplňování pěti Domácích úkolů pro české školství z roku 2021. Tyto úkoly zahrnují implementaci stabilní strategie, rozvoj rozhodování na základě dat (evidence based policy) a řešení nerovností u sociálně či geograficky znevýhodněných žáků. Dále se věnují potřebě strukturální změny ve vzdělávání a podpoře učitelů i začínajících pedagogů. Pátým úkolem je soustavná podpora škol a ředitelů spojená se snižováním administrativní zátěže a digitalizací procesů.
Reforma přípravy učitelů v ČR
Tisková zpráva MŠMT informuje o podpisu Memoranda o podpoře reformy přípravy učitelů, které 29. září 2021 podepsali ministr Robert Plaga a 10 zástupců děkanů fakult. Cílem reformy je proměna praxí studentů učitelství, podpora inovací jejich přípravy, rozvoj oborových didaktik a zavedení jednotného kompetenčního profilu absolventa. Závazky naplánované na tři roky představují jeden z prvních kroků k naplňování Strategie vzdělávání ČR 2030+. Součástí zprávy je také stanovisko předsedkyně Asociace děkanů pedagogických fakult Heleny Koldové.
Krajské volby 2024: Jak mohou zřizovatelé škol podpořit kvalitu vzdělávání
Dokument organizace Učitel naživo předkládá krajským zřizovatelům středních škol expertní podněty v 7 oblastech pro zvyšování kvality vzdělávání. Reaguje na fakt, že čeští ředitelé věnují pedagogickému vedení pouze 15 % času, zatímco administrativou tráví až 40 % pracovní doby. Materiál přináší konkrétní kroky pro vyhledávání talentovaných lídrů, odměňování vedení i snižování administrativy pomocí sdílení služeb. Součástí jsou doporučení k vytváření učících se komunit, dalšímu vzdělávání pedagogů a zajištění podpůrných pozic na školách.
Vize Systému podpory a vedení ředitelů škol: Výstupy expertní skupiny
ANOTACE (pro čtenáře na podstránku, 3–5 věty / cca 400–600 znaků): Dokument expertní skupiny MŠMT předkládá vizi Systému podpory a vedení ředitelů škol strukturovanou do 10 karet opatření pro celou jejich profesní dráhu. Reaguje na vysokou administrativní zátěž ředitelů, kteří věnují administrativě 40 % času a pedagogickému vedení jen 22 %, i na nízký zájem o ředitelské pozice. Návrh popisuje řešení od vyhledávání talentů a nových výběrových řízení přes dvoustupňové počáteční vzdělávání až po dlouhodobou podporu a učící se komunity. Publikace rovněž definuje konkrétní kroky pro implementaci v letech 2025–2027.
Systém podpory a vedení ředitelů škol: Priority pro období 2025-2027
Dokument MŠMT stanovuje čtyři hlavní priority podpory a vedení ředitelů škol jako pedagogických lídrů pro období 2025–2027. Mezi klíčová opatření patří ukotvení jednotného kompetenčního rámce ředitele, inovace kvalifikačních studií na dvoumodulový model a rozvoj mentorské podpory v rámci projektu KOMPAS. Materiál se zaměřuje také na posílení podpory ze strany zřizovatelů, rozvoj regionálních učících se komunit či pilotáž Místní školské správy. Cílem navržených změn je snížit administrativní zátěž ředitelů, zatraktivnit ředitelskou profesi a zvýšit kvalitu výuky ve školách.