Anna Antonová pro Ona Dnes: Nevysvětluji, chci přimět děti, aby objevovaly, říká učitelka matematiky
Učitelkou matematiky se Anna Antonová stala, protože jí tento předmět vždycky šel, ale záhy přišla na to, proč z něj má tolik dětí strach. Začala učit jinak: žákům už neříká, jak řešit slovní úlohu, ale nechává je, ať na to přijdou sami. Její hodiny jsou teď zábavnější a děti se neučí nic zpaměti. Věří, že v tomto duchu se mění celé školství.
Blanka Vaculík Pravdová pro Aktuálně.cz: Věčné známkování je zbytečné. Učitelé se teď bez něj obešli, říká lektorka pedagogů
„Změna v přístupu k hodnocení práce žáků by mohla podpořit řadu dalších procesů – od zaměření se na proces učení žáka, nikoli na učivo, až po vedení dětí k přebírání zodpovědnosti za vlastní učení,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Blanka Vaculík Pravdová, odborná garantka programu Učitel naživo. Jak důležitou práci v těchto dnech při návratu dětí do škol učitelé odvádějí? Jak podstatné jsou digitální kompetence učitelů? A jak by mohlo českému školství pomoci to, že se během koronaviru stalo tématem na prvních stránkách novin?
Ondřej Neumajer pro Aktuálně: Zahoďte učebnice, rozvíjejte osobnost. Výuka 21. století potřebuje tvůrčí prostředí
Klimatické změny, moderní technologie, polarizace společnosti, relativizace hodnot. Vyznat se ve světě bude bez kritického myšlení stále obtížnější. Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím, neuspěje. V tom je možná nejpalčivější problém českého vzdělávání. Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly.
Co školám přineslo koronavirové období a co si z něj mohou odnést do budoucna?
V březnu jsme byli my všichni, pedagogové, děti i rodiče, vhozeni do vody a museli jsme se v tom naučit co nejlépe plavat. Zkušenosti se zvládnutím několikaměsíční výuky na dálku jsou samozřejmě různé, osobně ale považuji za důležité zachovat do budoucna to, co se ukazuje jako užitečné a podporující pro učení dětí a zlepšení jejich vztahu ke vzdělávání.
Právě teď si můžeme začít kupovat smysluplnou budoucnost
„Každému, komu záleží na tom, jak to v Česku vypadá, házím tuto rukavici: proměnit školy v dílny lidskosti, růstu a spolupráce je definujícím úkolem naší doby. Jeho splnění je nutnou podmínkou pro to, abychom se mohli se zdviženou hlavou postavit všem dalším komplexním výzvám, od eroze demokracie přes klimatickou změnu po průzkum vesmíru. Náš přístup k tomuto úkolu bude určovat, jak si nás za sto let budou pamatovat,“ píše náš kolega Kryštof Vosátka v komentáři pro Deník N. A dodává: „Bude to fuška. Bude to trvat. Ale je to práce, kterou stojí za to dělat. A když se podaří, může odkrýt poklady, o kterých jsme si ještě ani nedovolili snít.“
Deník N: Léčba školství koronavirem: nebát se změn, věřit dětem, vykuchat výuku, shodují se učitelé
„Zkušenosti se zvládnutím několikaměsíční výuky na dálku jsou různé, osobně ale považuji za důležité zachovat do budoucna to, co se ukazuje jako užitečné pro učení dětí a zlepšení jejich vztahu ke vzdělávání. Samozřejmě se nabízí zachování a rozvíjení různých metod a forem učení, které jsme si mohli ve větším měřítku vyzkoušet v praxi. Většinou to ale jsou jen více či méně užitečné nástroje.
Jak pomáhat dětem k efektivnímu učení? Seznamte se s 10 vybranými principy formativního hodnocení
Začít formativně hodnotit znamená zamyslet se nad tím, jakou zpětnou vazbu dostává žák od učitele a učitel od žáka. Podle šetření České školní inspekce, které proběhlo necelý měsíc po uzavření škol mezi řediteli základních škol, více než na polovině základních škol hodnotili na dálku zadané úlohy učitelé slovně. Častěji také učitelé poskytovali žákům zpětnou vazbu bez toho, aby je zároveň hodnotili známkou. Ve chvíli, kdy se kontakt mezi žákem a učitelem omezil na monitor počítače, známkování narazilo na své limity ještě zřetelněji, než je tomu při výuce ve třídě.
Lidové noviny: Pandemie upozornila na rozdíly
Pandemie vysvlékla české školství ‚donaha‘. Sociolog Daniel Prokop vysvětluje dopady koronakrize.
