Metodiky evaluace ke stažení

Zanechte nám vaše údaje a stáhněte si naše evaluační metodiky:

Projekt VEPVU – Vývoj evaluace programů vzdělávání učitelů: Nástroje a metodiky evaluace vzdělávání učitelů

K profesní dráze učitele vedou v různých systémech rozličné cesty. Pro český kontext je zajímavé sledovat, jak je přistupováno k přípravě učitelů, jak je definována jejich kvalita a zda a jak je prokazována. A to zejména proto, že v českém prostředí doposud chybí standard učitele, který by napomohl definovat, co rozumíme „kvalitním učitelem”. Výzkumný projekt VEPVU (Vývoj evaluace programů vzdělávání učitelů) řešený týmem organizací Učitel naživo a PAQ Research, měl za cíl přispět ke sledování kvality přípravy učitelů díky poskytnutí nástrojů k evaluaci programů připravujících učitele s důrazem na rozvoj kompetencí studentů a dopady učitelské přípravy na uplatnění a kvalitu pedagogické činnosti absolventů.

Obdobně jako ve výuce žáků nemá být hodnocení izolovanou činností, nýbrž má mít úzkou návaznost na podporu učení žáků, stejně tak evaluace má být především oporou pro rozvoj kvality učitelských programů. Poskytnuté nástroje tak mohou být opravdu užitečné pouze tehdy, jsou-li výsledky interpretovány a reflektovány vzdělavateli učitelů a jsou-li na jejich základě utvářeny akční kroky k trvalému zlepšování kvality učitelské přípravy.

Představované metodiky navazují na stávající mezinárodní i české poznání v práci s evaluačními nástroji.

Kompetenční rámec pro začínající učitele

Kompetenční rámec studenta učitelství je rámcem požadavků kladených na budoucího učitele. Obsahuje 4 vzdělávací oblasti: Učitel a jeho osobnostní rozvoj, Učitel a jeho intervence v oblasti vztahové, Učitel jako tvůrce příležitostí pro učení druhých a Učitel a jeho vzdělávací obor. Studentovi umožňuje orientovat se – zatím alespoň v části – úkolů a požadavků, které před něj práce učitele staví.

Kompetenční rámec vytváří prostor pro spolupráci mezi všemi aktéry zapojenými do profesní přípravy učitelů (vysokoškolskými vzdělavateli, provázejícími učiteli, studenty učitelství), prezentuje totiž cíle, k nimž učitelské vzdělávání směřuje.

Kompetenční rámec pojmenovává konkrétní profesní kompetence (včetně jednotlivých kroků k jejich dosažení), jež si student učitelství potřebuje osvojit, aby následně mohl vstoupit do role autonomního učitele a setrvat v ní.

Z KR vycházejí další nástroje - hospitační arch či dotazník pro sebehodnocení.

Sebehodnoticí nástroj pro studenty učitelství

Sebehodnoticí evaluační nástroj vychází přímo z kompetenčního rámce. Nástroj spočívá ve vlastním posouzení získané dovednosti ze strany studenta. Sebehodnocení studentů je jedním z nejčastějších způsobů sledování připravenosti učitelů (například šetření TALIS, zabývající se kvalitou učitelů, jsou na něm založená), jelikož byla prokázána úzká souvislost subjektivně vnímané zdatnosti učitelů (self-efficacy) s reálně využívanými výukovými postupy učitelů a se studijními výsledky žáků.Měření self-efficacy je komplexnější než pouhé objektivní pozorování dovedností studenta učitelství. Má samozřejmě svá úskalí, ale podává dobrý obraz o tom, jak úspěšným učitelem dotazovaný bude. Navíc dotazování na vnímanou připravenost v konkrétních dovednostech vede k posilování reflexe a zvědomování silných stránek u studentů učitelství.

Hospitační arch - expertní hodnocení výuky

Pozorování ve třídě formou hospitace je v přípravě učitelů běžným nástrojem rozvoje studentů učitelství. Mezinárodní zdroje zabývající se přípravou budoucích učitelů (např. OECD, Teacher Professional Learning and Development) shodně uvádějí kvalitní zpětnou vazbu jako předpoklad k využití pozorování (hospitace) pro rozvoj studenta.

Hospitace mohou mít též sumativní charakter, v takovém případě je kladen důraz na kombinaci zdrojů dat pro studentovo hodnocení, nicméně spolu s dalšími nástroji mohou být hospitace využitelné pro účely hodnocení kvality výuky. Kombinace s dalšími nástroji je doporučovaná zejména pro limity hospitací: časovou náročnost hospitací vedoucí k pozorování krátkého výseku studentovy práce s žáky či jiné vnější vlivy, včetně zatížení hospitátora.

Položky hospitačního archu vychází z Kompetenčního rámce, pro účely hodnocení metodou hospitace ve výuce studenta byly vybrány oblasti Studijní oblast 2 – Učitel a jeho intervence v oblasti vztahové a Studijní oblast 3 – Učitel jako tvůrce příležitostí pro učení druhých.

Self-efficacy studenta učitelství dle TALIS s využitím metody Propensity Score Matching

Šetření TALIS (2018) realizované organizací OECD sleduje v dotazníkovém šetření názory a postoje učitelů a ředitelů k tématům pedagogického leadershipu, výuky a profesního rozvoje a podmínek.

Jednou z důležitých komponent dotazníku je baterie self-efficacy učitelů (subjektivně vnímaná zdatnost). Dotazník se opírá o tento ukazatel kvality učitelů a učitelské přípravy, jelikož byla výzkumně prokázána úzká souvislost subjektivně vnímané zdatnosti učitelů s reálně využívanými výukovými postupy učitelů a se studijními výsledky žáků.

Šetření TALIS umožňuje mezinárodní srovnání a porovnání s českými začínajícími učiteli..

Dotazování studentů v otázkách TALIS zjišťuje sebehodnocení studentů v kompetencích a motivacích spojených s profesí učitele. Studenti odpovídají do jaké míry zvládají 12 vybraných položek, které tvoří subškály tří oblastí: kázeňské řízení třídy, motivace a aktivní zapojování žáků do výuky, vyučovací postupy, které jsou následně vyhodnocovány.

Specifickou funkcí je možnost modelování populace učitelů podobných uživateli z dat z mezinárodního šetření TALIS 2018. Díky němu se tak odpovědi uživatelů na sebehodnoticí otázky převzaté z TALIS budou porovnávat nejen s reprezentativní populací učitelů 2. stupně v České republice, ale i s modelovanou populací, která se uživateli podobá v klíčových kritériích. Tuto srovnávací populaci modelujeme pomocí metody Propensity Score Matching.

Dotazník zpětné vazby žáků k vyučovanému předmětu

Nástroj k žákovskému hodnocení odpovídá vzdělávacím cílům programu Učitel naživo a jeho zamýšleným dopadům na učení žáků. Jeho záměrem je podání zpětné vazby o tom, zda žáci ve výuce zažívají prvky, které mají souvislost s jejich učením. Nejedná se tak o explicitní zpětnou vazbu na učitele ani o hodnocení vzdělávacích výsledků, nýbrž o subjektivní zhodnocení zažívaných výukových procesů ze strany žáka.

Stěžejní částí nástroje je v rámci projektu vytvořená vlastní baterie Žákovského hodnocení předmětu.

Zanechte nám vaše údaje a stáhněte si naše evaluační metodiky:


Jsme členy České evaluační společnosti.

Spolupracujeme s: