Úkolem ředitelů je, aby se žáci těšili do škol, říká šéfinspektor Zatloukal

20. září 2024

Rok 2024 lze označit za rok ředitelských konkurzů, napříč republikou řadě vedoucích pracovníků škol končí šestileté období a své posty buď obhajují, nebo se poohlížejí po nových výzvách. Česká školní inspekce v létě evidovala přes tisíc ukončených výběrových řízení, přičemž se ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal rozpovídal o novinkách, které ve spolupráci s ministerstvem školství a dalšími organizacemi pro ředitele škol chystají.

Letošek patří konkurzům na ředitele škol. Je to skutečně velké téma?
Jak pro koho. Pro ty, kteří do konkurzů vstupují jako uchazeči nebo obhajují dosavadní pozici, určitě ano. Nepochybně je to téma i pro zřizovatele. Jistě chtějí, aby jejich školy vedli ředitelé, kteří budou naplňovat jejich očekávání.

Máte data, kolik míst se podařilo obsadit, a jaký byl o ně zájem?
Už jsme absolvovali téměř tisícovku konkurzů a stále běží další. Letos je jedno z hlavních období v rámci šestiletého cyklu ředitelů škol. Tam, kde už mají po výběrovém řízení, jsou podíly uchazečů velmi rozdílné. Jejich počet je odlišný u jednotlivých druhů škol, vliv má i jejich velikost nebo velikost obce a města, kde působí. Největší zájem byl o střední školy, nebo o velké základní školy a o základní školy v obcích do 5 tisíc obyvatel.

Dalším ovlivňujícím faktorem je složení žáků, tedy socioekonomický statut regionu. Se snižujícím se statutem se snižuje i počet uchazečů o funkci ředitele školy. Zaznamenali jsme výběrová řízení s šesti i dvanácti uchazeči. Tady sehrává celkem významnou roli přístup zřizovatele.

Jak to myslíte?
Je důležité, jak zřizovatel vyhledává vhodné kandidáty na vedení své školy a zda deklaruje, jakou školu chce mít. Když se podíváme, co obsahuje vyhlášení výběrového řízení, tak jsou to zpravidla zákonné předpoklady na výkon funkce, požadavky na znalost problematiky organizace, řízení a financování ve školství a související legislativy, organizační a řídící schopnosti. Bohužel se nesetkáme s tím, že by tam byla napsaná představa zřizovatele o škole, jakou by si přál mít. Tedy nižší zájem může být způsobený i tím, že uchazeči neznají představu zřizovatele, kterou by měli naplnit.

Ze studie Učitele naživo, kterou pro organizaci zpracoval PAQ Research, vyplývá, že se do konkurzů hlásí většinou dva uchazeči, místy pouze jeden. Jak to ovlivňuje kvalitu ředitelské profese?
Určitě to dopad má, ale kromě kvantity je důležitá kvalita uchazečů. A ano, když je více uchazečů, je větší předpoklad, že se objeví kvalitní kandidát. Čísla z konkurzů nám něco naznačují, ale musíme se na ně podívat trochu detailněji.

Většinou se nám hlásí méně uchazečů nebo jenom jeden tehdy, když stávající ředitel obhajuje svoji funkci. To je poměrně silný faktor, který na ostatní působí. Jenom téměř výjimečně se v takovém případě někdo přihlásí proti svému řediteli někdo ze školy.

Když odhlédneme od důvodů, které jste zmínil výše, z naší studie mimo jiné vyplývá, že ani mezi učiteli není o ředitelskou funkci takový zájem. Přitom v rámci dané profese by mělo jít o pomyslný Olymp, řídit školu.
Má to více faktorů, hodně je to vidět u zástupců ředitele, kteří často říkají, že se raději chtějí věnovat své agendě, protože ta ředitelská je daleko širší. A možná mají pocit, že více právě v oblastech, které s pedagogickým vedením moc nesouvisí. Ředitel školy zpravidla pedagogické záležitosti deleguje a soustředí se na ty ekonomicko-personální a provozní. To pro mnoho zástupců nemusí být zajímavé.

Nedávno jsem mluvil s ředitelkou jedné menší školy, která se mě ptala na informace ohledně programu Ředitel naživo. Zmínila obavu, že neví, co bude za půl roku, že se může ve škole něco přihodit a ona se svojí zástupkyní tam kvůli účasti na programu třeba nebude. Může být obavou zástupců i skutečnost, že by rázem získali výrazně více zodpovědnosti za školu?
Určitě, odpovědnost je další silný faktor, který má na rozhodování vliv. V Česku leží na ředitelích největší míra zodpovědnosti. Role ředitelů v zahraničí je dramaticky jiná, takže s námi nenajdeme srovnání, byť se někdy zmiňuje Nizozemí. Ale tam některé činnosti ředitel oproti kolegům v Česku nevykonává. U nás je role těchto pracovníků o to komplikovanější, že vzdělávací systém nikdo neřídí.

Ředitel školy má odpovědnost za vše možné, ale nemá oporu, na koho se obrátit. V něčem se může obrátit na zřizovatele, ale spíše v ekonomických, provozních nebo personálních otázkách. V těch pedagogických je podpora roztříštěná mezi MŠMT, NPI, krajské vzdělávací instituce, neziskové organizace nebo realizátory různých projektů.

Školám částečně může pomáhat Střední článek podpory, ale chápu správně, že byste byl pro to, aby v rámci krajů nebo určitých regionů byly instituce, které by pod sebou sdružovaly školy v dané oblasti. Pomáhaly by jim se složitou agendou, mohly by si sdílet nepedagogické pracovníky a ve výsledku by šlo třeba o finanční úsporu.
Z dat, která máme, vyplývá, že by ředitelům významně pomohlo, kdyby jim někdo pomohl s provozními a ekonomickými agendami. To je příležitost pro Střední článek, ale i pro zřizovatele, kteří by tak mohli efektivněji využívat finanční prostředky, které do svých škol investují.

Myslíte, že by jim také pomohlo, kdyby nad sebou měli lídra, který by je vedl, se kterým by se mohli kdykoliv radit a byl jim mentorem? Nazvěme takovou osobu třeba ředitelem ředitelů.
Spíše se ukazuje, že je efektivní horizontální sdílení mezi sebou, ne vertikální. A k tomu se snažíme motivovat a podporovat vzájemné sdílení zkušeností ředitelů, kteří pracují v podobných podmínkách s podobným složením žáků. A tedy i s podobnými problémy. Myslím si proto, že ředitelé nepotřebují ředitele nad sebou, ale vedle sebe.

Kromě toho se ukazuje, že noví ředitelé potřebují podporu v počátcích svého funkčního období. V adaptačním období je dobré mít vedle sebe někoho, s kým je možné řadu věcí konzultovat. Je to bezpečné prostředí s partnerskou spoluprací. I proto se také připravuje legislativní úprava, aby adaptační období ředitele bylo legislativně ukotveno. Tuto roli nebude moci vykonávat každý. Bude potřeba pečlivě vybírat z vhodných uchazečů, půjde o institucionalizovanou roli, protože s tím budou souviset i finanční a časové nároky.

Co je podle vás nejdůležitější na roli ředitele nebo ředitelky?
Nechci mluvit za všechny ředitele a ředitelky, jde o můj subjektivní pocit. Nejdůležitější je, když za prioritu považují pozitivní vztahy uvnitř školy, když rozumí své škole a vidí smysl v tom, co budují. To sekundárně vytváří dopad na průběh vzdělávání, čímž se dostáváme k pojmu pedagogického leadershipu. Přestože jde v zahraničí o běžně skloňovaný pojem, u nás ještě tak rozšířený není.

V čem je důležité být lídrem pedagogů?
Důvodů je víc. Jde o znalosti a kompetence, které by ředitel měl mít, a významně i o vztah ke všem aktérům ve škole. Jde schopnost vést a motivovat v naplnění vize ke které všichni směřují.

Zmínil jste, že potřebujeme systém vzdělávání, výběru, podpory ředitelů a jejich zpětné zapojení do vzdělávání mladších kolegů a kolegyň, přestože to chcete dělat horizontálně. Chápu správně, že nechcete budovat lídry budoucích pedagogických lídrů?
Otázka je, kdo nebo co je lídr budoucích lídrů.

Nejen ten, kdo vzdělává mladší ředitele na jejich začátku, ale třeba je i podporuje v průběhu jejich funkce…
To my ale podporujeme. Co si úplně nemyslím, že je efektivní, je institut ředitele ředitelů, ale lídr lídrů je schopný ředitel, který předává své zkušenosti dál. Je schopný a ochotný je sdílet s ostatními a tento model je za nás efektivní.

A pracujete nyní dál s touto myšlenkou, že byste ji například rozvíjeli v konkrétní kroky?
Pracujeme s ní v rámci pracovní skupiny na ministerstvu, ve které jsou lidé z různých pozic, což je dobré. Dívají se na to ze svého pohledu, své profesní zkušenosti a vlastně je na tom velmi pozitivní, že všichni směřují k podobné vizi, že ji vnímají, že ji sdílejí a tím pádem do toho přináší velmi zajímavé podněty. Myslím si, že je skupina dobře sestavená, spolupracuje velmi dobře a má zajímavou vnitřní dynamiku.

Kdy představíte první závěry skupiny, která se zabývá podporou ředitelů?
Myslím, že jsme schopni vygenerovat do konce tohoto kalendářního roku konkrétní výstupy, které bude možné v příštích volebních obdobích uvést do praxe. Tohle není otázka jednoho roku, ale ve střednědobém horizontu to bude produkt, který se bude moci realizovat.

Je možné, že tím produktem bude něco na způsob kariérního systému?
Výstupem bude návrh konkrétního a proveditelného systému, který bude postupně nabíhat. Bude to identifikace a vyhledávání budoucích potencionálních ředitelů, jejich příprava na budoucí roli. Záměrem je, aby prošli vzděláváním nebo přípravou, a v okamžiku, kdy převezmou školu, aby mohli začít realizovat své vize o směřování školy. Tím se můžeme vyhnout současné situaci, kdy noví ředitelé naplňují formální požadavky související s výkonem funkce v nejnáročnějším počátečním období. Tématem je v této souvislosti i proměna podoby konkurzního řízení. Dalším krokem je systém kontinuálního profesního rozvoje, kde právě lídři lídrů budou hrát významnou roli.

Pokud bych byl, teoreticky, v pozici někoho, kdo zvažuje, že se chce za pár let stát ředitelem školy, tak tato pracovní skupina dává dohromady systém, který mě jako budoucímu řediteli má v mé roli pomoci, a ministerstvo se bude zajímat, jestli dostávám dostatečnou podporu. Bude se to týkat i kontinuálního profesního vzdělávání, nebo půjde o kurz, po jehož splnění dostane účastník certifikát?
Mělo by se jednat o kontinuální profesní rozvoj v oblastech, ve kterých se ředitel chce a potřebuje rozvíjet. Určitě se nebude jednat o formální vzdělávání, jehož cílem je získat nějaký certifikát. Tento profesní rozvoj by měl být významně realizován právě se zapojením úspěšných ředitelů – pedagogických lídrů.

V okamžiku, kdy na konci roku dojde k prvním výstupům skupiny, co by se s nimi následně mělo stát? Ministerstvo by je mělo začít aplikovat do praxe, protože na nich bude shoda napříč všemi aktéry vzdělávání?
Předpokládám, že některé legislativní úpravy s tím tak trochu už konvenují. U některých návrhů vzejdou požadavky na legislativní úpravy, přestože se koncept snaží pohybovat v realistickém rámci. Nejde o projekt na jedno volební období, čili by bylo dobré, aby to byl všeobecně přijímaný koncept, který dává smysl, má konkrétní budoucí efekt a je smysluplné ho implementovat.

Lze o výstupu hovořit jako o kariérním systému?
Já si pod kariérním systémem představuji určité pozice, ale u ředitelů jde spíše o úroveň jejich znalostí, kompetencí a postojů, které budou mít a budou je chtít předávat dál. Úplně si nedovedu představit, že budeme mít ředitele první, druhé, třetí kategorie a co by to v jednotlivých úrovních znamenalo. Ředitel školy je klíčovou pozicí v systému a jde o to využít ty, kteří jsou schopni a ochotni své know-how předávat jiným. Než karierní systém, přesnější je za mě termín profil ředitele. Ten specifikuje, co od ředitele očekáváme, aby byl schopen řídit a vést kvalitní vzdělávání a školu jako instituci

Zajímá vás, kdo všechno je ve skupině Vize nebo v jakém stavu jsou chystaná opatření? Kontaktujte nás.

Kontakt pro média:

Tomáš Matoušek, PR specialista
tomas.matousek@ucitelnazivo.cz | +420 604 730 130