Učitelé mají jasno. Mladí o profesi nemají zájem – problém je studium i platy. Stát musí pokračovat v reformách a nabídnout profesní růst

16. října 2025

Čerstvá data mezinárodního šetření TALIS ukázala, jak si ve srovnání se zahraničními kolegy stojí čeští učitelé a učitelky. Potvrzují tak alarmující stav – zájem o učitelství mezi mladými klesá, a téměř pětina mladých učitelů zvažuje odchod z profese do pěti let. Přestože se vnímaná připravenost čerstvých absolventů zlepšuje – což naznačuje pozitivní dopad probíhající reformy přípravy učitelů – klíčové pro udržení pedagogů ve školách bude její úspěšné dokončení a zavedení kariérního systému, který učitelům nabídne možnost profesního růstu. Jedná se o klíčová opatření, která mají potenciál zvýšit prestiž profese a přilákat do tříd kvalitní učitele. 

Učitelství mladé neláká

Nová data šetření TALIS znovu poukázala na nízkou atraktivitu učitelské profese.  Za posledních 6 let klesl podíl začínajících učitelů pro které bylo učitelství první volbou na necelou polovinu (46 %). Pětina (19 %) mladých učitelů do 30 let navíc uvažuje o tom, že učitelskou profesi do pěti let opustí. Tato data přichází v době, kdy další průzkumy varují před stárnoucí učitelskou populací (průměrný věk učitele je 47,4 roku) a hrozícím nedostatkem kvalifikovaných učitelů v následující dekádě (až 20 000 v roce 2035). Právě podíl nekvalifikovaných učitelů je dle nových dat TALIS v Česku třetí nejvyšší v celé EU. 

Učitelé navíc nejsou na svou profesi dobře připraveni - a to především z hlediska praxe. Data ukazují, že Česko má jeden z vůbec nejnižších podílů učitelů, kteří cítí, že jsou ze svého formálního vzdělávání připraveni na učitelství z hlediska didaktiky a pedagogiky. 

Pozitivní zprávou ovšem je, že se situace zlepšuje. U nedávných absolventů se vnímaná připravenost zvedla o 12 procentních bodů ve srovnání s rokem 2018. Toto zlepšení tak naznačuje, že reforma učitelské přípravy, která byla zahájena v roce 2021, již přispívá ke zkvalitnění studia na fakultách připravujících učitele. Přesto i nadále patří Česko mezi země s nejnižším podílem učitelů, kteří se cítí být na profesi dostatečně připraveni. Naopak pozitivně byl hodnocen poměr teorie a praxe u absolventů doplňujícího pedagogického studia. 

Problém je i nízká prestiž, špatný wellbeing a platy

Jací jsou dle průzkumu čeští učitelé? Nadšenci do dalšího vzdělávání, ale ohrožení v oblasti duševního zdraví. Platy jsou navíc atraktivní jen pro starší a zkušené učitele. 

Šetření ukázalo, že jen necelá čtvrtina (22 %) učitelů si myslí, že si společnost váží jejich práce. Polovina (51 %) učitelů pak uvedla, že příliš mnoho administrativní práce je pro ně zdrojem stresu. Právě v oblasti duševního zdraví si čeští učitelé a učitelky nestojí příliš dobře. Polovině (51 %) nezbývá dostatek času na osobní život, pro čtvrtinu (23 %) má práce negativní vliv na jejich duševní zdraví a u 17 % učitelů se jejich práce negativně odráží i na tělesném zdraví. Meziročně tak nedošlo k žádnému zlepšení a učitelé i nadále bojují se zhoršeným wellbeingem.

S platem je pak spokojena zhruba polovina (47 %) učitelů. Oproti roku 2018, kdy spokojenost s platem klesala s rostoucím věkem, se však trend obrací. Nejvíce spokojeni jsou nyní se svými platovými podmínkami učitelé starší 50 let. Naopak vyšší nespokojenost se objevuje u mladé generace učitelů. To souvisí i se současným modelem odměňování, kde je růst mzdy závislý na počtu odučených let.

Oproti zemím EU má Česko také podprůměrný podíl škol, kde jsou učitelé a učitelky součástí týmu vedení školy. Tedy se oproti svým zahraničním kolegům do rozhodování zapojují výrazně méně.

Pomůže kvalitní studium a kariérní systém

Jak z toho ven? Stát a potažmo i nový ministr školství musí dokončit rozběhlou reformu přípravy učitelů, která míří ke zkvalitnění studia na fakultách připravujících učitele. Stejně tak je důležité, aby stát nabídl učitelům předvídatelné důstojné financování a vytvořil motivační kariérní systém, který učitelům nabídne možnost kariérního růstu a zájemcům o studium učitelství ukáže, kudy se jejich kariéra může ubírat.

V neposlední řadě je nutné posílit kapacity podpůrných pozic jako jsou školní psychologové, sociální a speciální pedagogové. A to jak z hlediska zhoršeného wellbeingu žáků, tak i učitelů. Na jejich nedostatek upozornil mimo jiných i průzkum TALIS. Podle něj chybí podpůrné pozice na pětině českých škol. 

“Šetření nám jasně ukazuje, kde české školství tlačí pata. Pokud chceme situaci změnit a přilákat do sboroven nové učitele, musíme se zaměřit na dvě věci. V první řadě zkvalitnit studium učitelství na fakultách, a to zejména z hlediska praxí. Zadruhé musíme nabídnout učitelům perspektivu kariérního růstu a férovější motivační platové ohodnocení. Díky tomu můžeme vyřešit jak nízký zájem o profesi, tak v konečném důsledku i vnímanou prestiž učitelské profese. Je proto nezbytně nutné, aby se nový ministr na tyto oblasti zaměřil,” vysvětluje Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky v organizaci Učitel naživo.

Na jaké další oblasti by se měla nová vláda zaměřit v oblasti přípravy a podpory učitelů? Expertní návrhy organizace Učitel naživo najdete zde.