Není nic trvalejšího než vzdělání, říká Klára Sobotková z Panattoni

Mít vlastní názor bylo špatně, udělat chybu bylo špatně, týmová práce byla taky špatně, líčí své zážitky ze školy Klára Sobotková, regionální ředitelka společnosti Panattoni, která se zabývá výstavbou průmyslových nemovitostí. Ta je od letošního roku novým donorem organizace Učitel naživo. Podpora vzdělávání je podle Kláry Sobotkové pro Panattoni přirozenou volbou – jako společnost, která se zaměřuje na udržitelný rozvoj, nemohla zvolit oblast, která by měla trvalejší dopad.

Společnost Panattoni se rozhodla podpořit vzdělávání - proč vaše volba směřovala právě do škol?

Chceme být dobrým sousedem, což znamená, že se snažíme podporovat lokální komunity na více úrovních, a zároveň takovým způsobem, aby to bylo udržitelné a smysluplné do budoucna. Věnujeme se i „zeleným“ tématům, ale co může být dlouhodobějšího než vzdělání? Zůstává v komunitě, je to něco, co se nedá vymazat. Vzdělání si člověk nese celým životem a předává ho i dalším generacím.

Čím vás zaujal Učitel naživo?

V naší společnosti vnímáme obrovský význam kvalitního leadershipu, a proto nás oslovil program, který pomáhá ředitelům v tom, aby dokázali dát škole vizi a směr, aby byli skvělými lídry a pomáhali učitelům v jejich profesním rozvoji. Stejně tak nám záleží na tom, aby ve školách byli skvělí učitelé. Protože ti posouvají děti do života, dávají jim velkou část toho, co budou do budoucna umět.

Ve škole trávíme třetinu života – to je strašně moc času, kdy na toho človíčka škola nějak působí. Stejný vliv mohou mít už jen rodiče
a později možná zaměstnavatel. Proto naši podporu směřujeme do vzdělání.

Vybavíte si z vlastních školních let nějakého učitele nebo ředitele, který vás do budoucna ovlivnil?

Na mě měl asi největší pozitivní vliv můj táta, který byl zároveň kantorem matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. I přes zkostnatělý systém školství ve mě vypěstoval motivaci dál se rozvíjet a učit se novým věcem. Nikdy jsem neměla problém se něco naučit zpaměti, ale systém výuky byl často ubíjející. Vysvětlovat věci vlastními slovy bylo špatně, mít vlastní názor bylo špatně, udělat chybu bylo špatně, týmová práce byla špatně. Tyto negativní vzpomínky se mi vždy vybaví, když si vzpomenu na svá školská léta. Ačkoliv jsem toto období překonala, chtěla bych, aby se to změnilo a proto když se k nám dostala tato příležitost podpořit program Učitel naživo, byla jsem pro všemi deseti.

Myslíte, že už teď se ten systém v něčem zlepšil?

To určitě, ale jsou pořád velké rozdíly mezi školami. Někdy je to až neskutečné – jako bychom srovnávali Michellinskou restauraci a kantýnu. A některé školy zkrátka těmi kantýnami chtějí být dobrovolně a nesnaží se, respektive nemají zájem o to něco změnit. Jiné naopak. I přes omezené prostředky dělají všechno pro to, aby si držely svoji úroveň nebo ji postupně zlepšovaly. Nicméně, když jsem hledala školku pro svou dceru, tak to skončilo tím, že jsem založila vlastní.

Pro představu, má dcera má ve školce učitele, který dříve pracoval ve Finsku. Výjimečné je nejen to, že jako muž učí předškoláky, ale zejména to, jak je schopný děti motivovat a ukazovat jim cestu. Při interakci s dětmi používá myšlenkové mapy. Učí je, že chyba nepředstavuje problém, ale způsob, jak se poučit a najít cestu k řešení. Paradoxem je, že my často obdivujeme herce nebo zpěváky, ale na lidi, kteří učí naše děti pohlížíme s jistou dávkou despektu. Bohužel, jako společnost jsme v tomto ohledu trochu krátkozrací.

V Učiteli naživo říkáme, že školství je hodně o lidech…

Ano, je to přesně tak. Je to v rukou učitelů a ještě o něco více ředitelů a vedení školy. Myslím, že více než kde jinde platí, že ve škole můžeme vidět reálný odraz dobrého lídra, který má za sebou nejenom podporů svého pracovního kolektivu, ale i podporu svých žáků. Tato skutečnost reflektuje, že když je dobré vedení, dobrý management, tak věci zkrátka fungují. Neznamená to, že nebudou problémy, ale i s tím si lídr poradí.

Jak by vypadala Vaše vysněná škola?

Pro mě by to byla ideálně kombinace toho, co jsem zažívala v mládí díky tátovi, který mě vedl a učil, a mé osobní zkušenosti s tím, co teď zažívám u nás ve firmě, která pro mě taky byla velkou školou. Vnímám to tak, že něco se naučit znamená věci zkoušet, ptát se, povídat si, najít cestu k řešení, chybovat beze strachu a poučit se.

Bez podpory úspěšných lidí, velkorysých společností a jejich nadací by nic z našich aktivit nebylo možné uskutečnit. Velmi si vážíme podpory, které se nám v různých formách dostává. Děkujeme!

Vstupte i Vy mezi naše vážené donory, kteří svými významnými dary podporují lepší budoucnost vzdělávání.