Jak budou vypadat školy po volbách? Analýza volebních programů ve školství

9. září 2025

Podzimní volby do Poslanecké sněmovny se kvapem blíží. Organizace Učitel naživo sestavila expertní návrhy v 5 oblastech, které mohou po volbách zásadně zlepšit české školství. Zaměřili jsme se na podporu učitelů a ředitelů, snižování nerovností, školství jako politickou prioritu a udržitelné financování. Které strany míří k naplnění těchto priorit a které jdou opačným směrem? Podívali jsme se na to, co slibují politici a političky učitelům, ředitelům a dětem ve svých volebních programech. 

Učitelé: dominuje kariérní systém, chybí důraz na reformy a předvídatelné platy

Učitelé mají na kvalitu výuky největší vliv. Ve školách jich ale momentálně chybí zhruba 6 000 a jejich nedostatek se má vlivem stárnutí učitelské populace a nezájmu mladých o tuto profesi dále zvyšovat. Každý čtvrtý učitel se po dokončení studia necítí být připraven jít učit, a to kvůli nedostatečné didaktické přípravě. Polovina učitelů je ohrožena syndromem vyhoření. Řešením nezájmu o učitelství je především reforma přípravy učitelů, která  zkvalitňuje učitelské studium a kontraktové financování, které by státu umožnilo lépe řešit (ne)dostatek učitelů. Stávajícím i budoucím učitelům by pomohly také předvídatelné platy a vznik motivačního kariérního systému, který umožní jejich profesní růst. 

Vznik kariérního systému ve svých programech zmiňují Motoristé sobě, STAN, ANO a koalice SPOLU. Částečně ho zmiňují také Piráti, kteří navrhují možnost systematického profesního růstu učitelů ve 3 specializacích. Ti společně s hnutím ANO jako jediní přichází také s konkrétním finančním závazkem v podobě předvídatelného platového ohodnocení. Piráti slibují dodržení zákonného závazku 130 % průměrné mzdy pro učitele, ANO navrhuje nástupní plat 50 000 Kč a průměrný plat 75 000 Kč pro učitele do konce volebního období (2029). Stačilo! a SPD ve svých programech investice do pracovníků ve školství také zmiňují, konkrétní závazky ovšem chybí. 

Navzdory tomu, že o učitelích mluví politici a političky napříč stranami, chybí všem politickým subjektům kromě hnutí ANO jasný závazek k pokračování rozběhlých reforem (např. reformy učitelské přípravy nebo Strategie 2030+). Otázce nedostatku učitelů se ve svém programu věnují pouze Piráti, kteří navrhují částečné kontraktové financování. V žádném programu nenajdeme ani závazek vzniku registru učitelů.

Ředitelé: osamělí běžci i ve volebních programech

Ředitelé mají hned po učitelích největší vliv na to, jak kvalitní bude výuka. Jsou ale často označováni za osamělé běžce. Čeští ředitelé jsou nadměrně zatížení administrativou, což má vliv i na nízký zájem o tuto profesi. Do téměř poloviny konkurzů se hlásí jen 1 uchazeč. V českém školství jim až dosud chyběla systémová podpora. To se mění díky historicky prvnímu Systému podpory a vedení ředitelů škol, který může ředitelům zásadně pomoci, a to od jejich výběru až po konec kariéry. Vůbec poprvé představuje ředitele školy jako pedagogického lídra, který by měl vést školu s jasnou vizí. Ředitelům může kromě implementace Systému podpory pomoci také vznik místní školské (samo)správy, která by z nich sejmula nadměrnou administrativní zátěž a zefektivnila by správu škol. 

Ředitele jako pedagogického lídra popisuje pouze program Pirátů. Ti navrhují také vznik místní školské správy, která má potenciál zefektivnit správu škol a odbřemenit ředitele od nadměrné administrativy. Koncept spojování škol do větších celků má ve svém programu ale i koalice SPOLU. A STAN plánuje zaměřit činnost Středního článku na podporu zřizovatelů tak, aby zvládali ředitele efektivně vybírat a odměňovat. Hnutí ANO pak navrhuje odbřemenění ředitelů od administrativy a SPD hovoří o snížení administrativní náročnosti škol, aby se učitelé mohli věnovat vzdělávání dětí. Motoristé sobě a Stačilo! ředitele ve svých programech nezmiňují. 

Nerovnosti: rezonují napříč stranami, ale bez konkrétních návrhů

Nerovnosti a velké rozdíly mezi školami i regiony jsou jedním z největších problémů českého školství. Až 3x více žáků nedokončí základní vzdělání v ohrožených regionech a zhruba 3 roky zaostávají žáci ze znevýhodněných regionů oproti těm nejlepším. Sociální zázemí ale hraje roli i u přijímaček na střední školy a dalšího studia. Ke snižování nerovností ve vzdělávání míří například indexace škol, která je součástí velké novely školského zákona. Ta by umožnila státu poskytovat cílenou finanční podporu například těm školám, které vzdělávají vyšší podíl socioekonomicky znevýhodněných žáků. 

Rovné vzdělání bez rozdílu slibuje Stačilo!, ovšem bez konkrétních návrhů, jak tyto nerovnosti snížit. Důraz na snižování nerovností v kvalitě škol kladou také Piráti, dopomůže k tomu podle nich vznik místní školské správy. Podporu škol, které zaostávají, navrhuje také koalice SPOLU. STAN pak navrhuje rozšíření povinného předškolního vzdělávání na 2 roky za účelem poskytování cílené podpory jak talentovaným dětem, tak i dětem z méně podnětného prostředí. Klíčem je podle nich užší spolupráce poradenských pracovišť se školami i terénem. Důležitost podpůrných pozic ve školách zmiňují také Piráti či hnutí ANO a jednoho školního psychologa pro každou školu si přejí Motoristé. 

Velkým tématem napříč politickými stranami je inkluze. Rušit ji chce SPD, Motoristé sobě i Stačilo!. Revizi stávající podoby pak navrhuje SPOLU i ANO. Návrhy na zrušení inkluze však mohou nerovnosti ve vzdělání ještě více prohloubit. 

Financování a investice: mluví o nich téměř všichni, závazky nabízí ale jen Piráti a hnutí ANO

Česko ve financování vzdělávání dlouhodobě zaostává za průměrem zemí OECD. Učitelské platy dosahovaly v minulém roce zhruba 109 % průměrné mzdy v porovnání se slibovanými 130 %. Za posledních 6 let chybělo ve školství 293 miliard do průměru zemí OECD. Podhodnocené školství už si ale vybírá svou daň. 

Ačkoliv investice do školství mají ve svých programech v obecné rovině téměř všechny politické subjekty, v tom, jak by měly vypadat konkrétní závazky, mají jasno jen Piráti. Ti navrhují investovat do školství tolik, kolik průměrně investují země OECD. Tedy zhruba 4,6 %. Stejně tak vyčíslili i závazek 130 % průměrné mzdy pro učitele. Hnutí ANO se v konkrétních finančních závazcích omezuje na platy učitelů. Do konce volebního období si přeje 50 tisíc pro začínající učitele a 75 tisíc by měly činit průměrné platy učitelů. Pouze Motoristé chtějí konsolidovat veřejné finance i díky škrtům ve školství.

Školství jako (politická) priorita: tak zase příště  

Školství označuje za svoji prioritu téměř každá vláda. Jaká je ale realita? V současných volebních programech není ani u jednoho subjektu školství mezi klíčovými prioritami. Hnutí ANO voličům představilo 5 hlavních priorit svého programu, ale školství mezi nimi nefiguruje. Koalice SPOLU školství popisuje jako 1 z 8 oblastí, podobně STAN (1 z 10) nebo Piráti (1 z 5) či Motoristé (1 ze 17). Stačilo! ve své deklaraci zmiňuje školství jen v několika bodech, SPD ho pak přímo do svého volebního desatera nezahrnuje vůbec. 

Školství jako priorita je i název naší předvolební debaty, kterou jsme v červnu pořádali. Poslechněte si, co kandidátky a kandidáti na ministra školství slibovali českým školám.

—--------------------- 

Kompletní analýzu si můžete přečíst na našem webu.