Finské školství ještě jednou - co vás zajímalo
Ptali jste se a my jsme zjistili odpovědi, které vás zajímají.
Otázka:
Moc vám fandím. Zajímalo by mě, jaký je vztah mezi žákem a učitelem. Zda je tam takový odstup jako u nás.
Odpověď:
Dle mého názoru je toto velmi individuální. Znám řadu českých učitelů, kteří mají s žáky vřelý vztah a jsou pro ně oporou. Co jsme měli možnost pozorovat ve Finsku byla důvěra mezi učiteli a žáky - zodpovědnost za vzdělávání je přenesena z učitelů na žáky, kteří si sami rozhodují o tom, do jaké míry se něco naučí. Učitel tak mizí z role autority, která žákům přikazuje, co mají ve kterou chvíli dělat. Autoritu nahrazuje důvěra a podpora žáků v tom, že to zvládnou.
Otázka:
Někde jsem zaznamenala zprávu, že Finsko je mimořádně dobré v boji s fake news a že tamější školství v tom má výrazný podíl. Zajímalo by mě, co konkrétně ve školách dělají, aby naučili děti pracovat s informacemi - jestli na to mají nějaké hotové programy (třeba i přenositelné?) nebo jestli je to důsledek celkového nastavení systému. Díky! Ať se expedice podaří! :)
Odpověď :
Ahoj Lenko, ptal jsem se na dvou školách a překvapilo mě, že dle mého dojmu až tak daleko s mediální výchovou nejsou. Vyznělo mi to tak, že je to podobné českému školství: mediální výchova spadá pod ZSV (občanka), poslední dobou se na ni zaměřují více, ale nic moc konkrétního mi neřekli. Snad jen že pravidelně v únoru mají jeden týden speciálně věnovaný médiím, a to platí celostátně. Pochybuji, že by to ale byl důvod lepších výsledků. Velkou roli bude hrát celkové nastavení systému, kdy žáci více pracují samostatně, musí více zpracovávat různé informace z různých zdrojů, to platí o více předmětech. Poslední kurikulární reforma ještě více zdůrazňuje multimediální kompetence a podle všeho oni podle toho opravdu i učí, ale byl jsem tam příliš krátce, abych pochytil více konkrétního.
Byli jsme svědky toho, že během výuky se ve Finsku velmi často pracuje s online zdroji, především na středních školách. Žáci si informace sami vyhledávají a přepisují. To může vést k návyku vyhledávání na internetu, ale na druhou stranu jsme viděli, že někdy žáci zcela nekriticky přepisují informace z Wikipedie…
--
Otázka:
Kromě všeho toho, co je tu vyjmenováno, mě zajímá i zabezpečení škol. Školy u nás jsou zašpérované jako vězení, rodiče jsou sice leckde naoko "vítáni", nicméně skutečnost je taková, že do školy se podívají párkrát ročně na třídní schůzky a na vánoční jarmark. Na své děti čekají před školou na větru dešti, dovnitř vstup zakázán.
Odpověď:Školy se dle našich zkušeností ve Finsku během dne nezamykají a i v této oblasti panuje důvěra.
--
Otázka:
Zajímala by mě environmentalní "výuka". Jak, kde...a jestli toto téma nějak cíleně začleňují do předmětů. Nějaké odkazy, kde by se člověk mohl inspirovat?
Odpověď:
Důležitým komponentem environmentální výuky je outdoor education, tedy vzdělávání venku. Čas strávený venku je považován za velmi důležitý, především u žáků nižšího věku, kde přispívá k rozvoji motorických dovedností a celkové psychické pohodě. Venku probíhá řada vzdělávacích projektů, v novém národním kurikulu je totiž kladen značný důraz na pedagogiku zážitkem a holistické vzdělávání.
Viz například: http://www.cectalksnature.org/members-in-action-articles/the-finnish-outdoor-classroom.
--
Otázka:
Zjistěte, jak to, že jsou tak dobří hudebníci, zda hudební základy mají v klasické ZŠ, nebo v ZUŠ.
Odpověď:
To je dobrý dotaz, na který se nám poodkryla odpověď. ve Finsku jsme viděli velký důraz na hudební vzdělávání - zažili jsme například výuku hudební výchovy, kdy každý žák dostal do ruky kytaru a společně se učili zahrát jednu známou píseň. Ač to byl neskutečný randál, klidný pan učitel žáky podporoval v tom, že se to mohou naučit a že to dokáží společně zahrát. Trochu mi to připomínalo metodu tzv. korporátního bubnování, kdy se skupina lidí učí sladit se na stejném rytmu. Celkově zde mají velmi dobře vybavené hudební učebny, kde si žáci opravdu osahají různorodé nástroje, nejen triangl a tamburínu.
--
Otázka:
Zajímá mě komunitní život školáků po škole, prostřednictvím kterého Finové úspěšně redukovali konzumaci alkoholu a dalších návykových látek u dětí. Zajímá mě, nakolik je toto provázáno s životem děti ve školním kolektivu.
Odpověď:
Nejspíš neumíme na tuto otázku kompletně odpovědět. Během našeho pobytu jsme na školách pozorovali velkou možnost sportovního vyžití dětí - od horolezecké zdi na chodbě školy po běžky, na kterých děti jezdili poblíž školy. Na tamních školách také čím dál více kladen důraz na výbavu prostoru - najdete tu moderní nábytek, řadu pohodlných zákoutí, kde se mohou žáci ve skupinkách učit nebo třeba poslouchat hudbu. Škola je místem komplexní péče o dítě - nejen co se týče výuky, ale pracují tu i sociální pracovníci, lékaři, etc. Přesnou nabídku volnočasových aktivit od škol nebo od dalších lokálních organizací bohužel neznáme. Města poskytují občanům velmi širokou nabídku služeb - například nová městská knihovna v Helsinkách nabízí vybavení od 3D tiskáren po šicí stroje.
--
Otázka:
Zajímalo by mě, jak je systém škol podporován státem a kdo má na tvorbu vzdělávacího plánu největší vliv. Jestli jsou nějaké centrálně dané osnovy, nebo zda si jej tvoří školy samotné. A pak taky čím je dán ten úspěch, že finské školství patří k těm nejlepším na světě.
Odpověď:
Ve Finsku je každých cca 10 let revidováno kurikulum na základě evaluace stávajícího stvu školství. Jsou zde například určeny stěžejní kompetence, které se mají u žáků rozvíjet. Toto celostátní kurikulum je následně na úrovni municipalit (cca o velikosti našich okresů) upraveno do lokální podoby, kterou následně musí dodržovat všechny školy. Tedy školy si netvoří vlastní vzdělávací program. Pedagogičtí odborníci z municipalit jsou v těsném kontaktu se školami a nabízejí jim podporu při zavádění nových způsobů výuky a hodnocení.
Také tam dobře funguje spolupráce ředitelů škol - vždy je několik ředitelů spolupracuje na určitých otázkách vedení školy, jako např. ekonomických záležitostech, personálních záležitostech, etc. Tyto skupiny ředitelů mezi sebou následně sdílejí know-how.
Ohledně druhé otázky: finské školství je postaveno na rovnosti příležitostí, kdy úroveň škol je velmi podobná. Systém není selektivní, nejsou zde prakticky vůbec zastoupeny soukromé školy. Žáci různých úrovní se tak vzdělávají společně. To je jeden z mnoha důvodů, proč je tamní školství tak oceňováno - nejen, že mají velmi vysoké výsledky, ale také je mají velmi podobné napříč školami, nejsou zde velké rozdíly. Mezi další příčiny patří vysoká kvalita pedagogů, autonomie učitelů a prestiž pedagogické profese.
--
Otázka:
Zajimalo by mě, jaká opatření ve Finsku používají k zajištění kvality škol a výuky. V dokumentu Ondřeje Kanii o finském školství padlo, že školská politika ve Finsku chce nabízet stejně kvalitní školy v každé obci a rodiče pak nemusí řešit to, co se řeší u nás - kterou školu vybrat, aby se tam dítě cítilo dobře a smysluplně se učilo. Díky a přeji šťastný let a mnoho podnětných informací. :)
Odpověď:
Ano, je to přesně tak - finské školství je založeno na rovnosti a inkluzivitě, a tudíž je snaha zajišťovat kvalitní výuku na všech školách a nevytvářet mezi nimi rozdíly. Učitelská profese je velmi prestižní povolání, na fakulty vzdělávající učitele je přetlak až desetinásobku uchazečů. Díky tomu se do škol dostávají velmi kvalitní lidé s predispozicemi pro práci s dětmi. Učitelé mají velkou autonomii v tom, jakým způsobem učí, tj jaké volí metody výuky, jak při tom spolupracují s kolegy, etc. Mají přitom velkou oporu ve vedení školy, potažmo ve vzdělávacích specialistech daného regionu, kteří školy navštěvují. Ač učitelé mají autonomii v konkrétní podobě výuky, kurikulum je celostátní a v určitých aspektech mají jasně předepsané, jakou látku mají probrat a jaké kompetence mají u žáků rozvíjet. Učitelé jsou také pravidelně školeni v rozvoji nových dovedností, které souvisí s kurikulárními změnami.
--
Otázka:
Finští žáci prý tráví přestávky venku. Zajímalo by mne, jestli se venku také někdy učí (asi ano :)), jak často, a jak taková výuka vypadá.
Odpověď:
Čas venku je považován za velmi důležitý, především u žáků nižšího věku. Bohužel neumíme přesně odpovědět na to, jakým způsobem je venkovní vzdělávání integrováno do výuky, osobně jsme výuku venku v zimních měsících nikde neviděli, ale údajně venku probíhá řada vzdělávacích projektů. V novém národním kurikulu je totiž kladen značný důraz na pedagogiku zážitkem a holistické vzdělávání.
--
Otázka:
Nemluvili jste o tom, jakým způsobem se dávají dohromady ty trojice? A zda se po roce nějak prohází do jiných trojic nebo takto jedou celý druhý stupeň? Otazky, otazky... Jak nelehké sejít se v tandemu, natož ve trojici..
Odpověď:
Ve Finsku je první stupeň v rozsahu 1.-6. třída, tudíž se jednalo o spojené třídy na prvním stupni. Tam třídní učitel dětem zůstává, tudíž dané učitelky pravděpodobně se svou skupinou dětí postupují z jednoho roku do druhého. Na druhém stupni (7.-9.) třídy je již systém oborových specialistů, kteří vyučují jednotlivé předměty.
--