Co se probíralo na předvolební debatě Školství jako priorita?

25. června 2025

Na začátku června se uskutečnila předvolební debata s názvem Školství jako priorita, kterou pořádala organizace Učitel naživo ve spolupráci s Hospodářskými novinami. Vystoupili na ní zástupci a zástupkyně SPOLU, STAN, Motoristé sobě, ANO 2011, SPD a Pirátů. Co chtějí politické strany změnit v českém vzdělávání? A jaké jsou jejich vize a plány po volbách? Řečníci se shodli na potřebě vzniku kariérního systému učitelů i na tom, že ředitelé mají být především pedagogičtí lídři. Rozpory panovaly v otázce role zřizovatelů nebo financování.

České školství trápí řada alarmujících problémů. Ať už se jedná o dlouhodobé podfinancování, přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání, nedostatek učitelů či nízký zájem o ředitelskou profesi. Do školy se navíc skutečně těší jen 9 % českých dětí. V průměru 3 roky zaostávají žáci ze znevýhodněných rodin oproti nejlepším žákům a v ohrožených regionech nedokončí základní vzdělání až 3x více žáků. 

Debaty se z rodinných důvodů nemohla zúčastnit Petra Prokšanová (Stačilo!) a Matěje Gregora (Motoristé sobě) ze zdravotních důvodů v debatě zastoupil Miroslav Krejčí.

„České školství má obrovský nevyužitý potenciál, ale bohužel se nedostatečně stará o ty, kteří jsou klíčem ke změně - o učitele a ředitele. Právě oni mají největší vliv na to, co si děti ze školy odnesou, jak se tam cítí a jakých výsledků dosahují,” vysvětluje Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky z organizace Učitel naživo. 

Kariérní systém, chybějící data

Ve školách chybí 6 000 učitelů a dle predikcí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy může za 10 let chybět až 20 000 kvalifikovaných učitelů. Kromě nedostatku učitelů bojují školy se stárnoucí učitelskou populací a předčasnými odchody začínajících učitelů ze škol. Až 40 % absolventů studia učitelství se necítí připraveno na realitu učitelské práce. Studium učitelství navíc není atraktivní. Každý druhý učitel je také ohrožen syndromem vyhoření. Chybí i kariérní systém a předvídatelné platy. 

„Pokud chceme situaci zlepšit, musíme se zaměřit na 3 klíčové oblasti. Motivační platové ohodnocení, reformu studia včetně zvýšení kvality praxí a podporu učitelů během celé profesní dráhy,” řekla na úvod Konrádová.

Řečníci se  v debatě shodli na důležitosti pokračování reformy přípravy učitelů a souhlasili i s tím, že je potřeba zatraktivnit učitelskou profesi a poskytnout učitelům dostatečnou podporu: „První věc je platové ohodnocení. Dále je důležité, aby stejně jako mají podporu děti, ji měli i učitelé. Velký problém je, že jsou vláčeni systémem,” uvedl Zdeněk Kettner (SPD). Důležitost podpory zmínil i Jan Berki (STAN): „Péče o učitele je důležitá - a to nejenom v rámci pregraduální přípravy, ale i díky provázejícím a uvádějícím učitelům. Aby učitel věděl, že když nastoupí do těžkého povolání, bude tam mít od začátku někoho, kdo ho minimálně první dva roky povede.” 

Robert Plaga (ANO 2011) dodal, že kromě pokračování reformy by se v roli ministra školství zaměřil i na propsání kompetenčního rámce absolventa učitelství do výuky na fakultách. Jako stěžejní vnímá také systém provázejících učitelů. Právě ten má příští týden schvalovat Senát. 

Řečníci se shodli i na tom, že Česku chybí dostatek kvalitních dat o chybějících učitelích ve školách. Důležitost vzniku registru učitelů zmínil například Jan Břížďala (Piráti): „Docela mě překvapuje, že stát platí 100 tisíc učitelů a donedávna neměl informace o tom, kolik z nich je kvalifikovaných a aprobovaných. Data by se měla sbírat v reálném čase a co nejjednodušším způsobem.” Miroslav Krejčí (Motoristé sobě) dodal: „Kdybych byl ministr, registr žáků a pedagogických pracovníků by byla jedna z priorit.”

V debatě došlo i na kariérní systém učitele. Ten by mohl učitelskou profesi nejen zatraktivnit, ale nabídnul by učitelům možnost kariérního růstu: „Kariérní systém pro učitele by měl mít více cest a nebýt nalajnovaný jen pro jednu osobu. Zároveň je důležité, aby na něj navazoval také kariérní systém pro ředitele,” uvedl Jan Berki (STAN). 

Slučování škol a ředitel jako lídr

Ředitelé a ředitelky mají po učitelích největší vliv na to, co si děti ze školy odnesou. Na jejich bedrech leží až 70 % rozhodnutí, které se ve škole odehrají. Ačkoliv mají obrovský vliv, jsou často označováni za osamělé běžce. V průměru tráví ředitelé nad administrativou zhruba 30 hodin týdně. 

Podle poslední studie organizace Učitel naživo by si až 72 % z nich přálo trávit papírováním méně času, který by raději věnovali strategii (vizi školy), rozvoji učitelů, sledování dopadu výuky na děti nebo svému vlastnímu vzdělávání. Osobnímu rozvoji věnují až 2/3 ředitelů méně než 5 % svého času. Není proto divu, že o ředitelskou profesi není zájem a do poloviny konkurzů se hlásí jen 1 uchazeč. Data k bloku o ředitelích a zřizovatelích představila bývalá ředitelka a expertka z organizace Učitel naživo, Markéta Bajerová. 

Politici a politička se následně v diskuzi shodli na tom, že ředitelé by měli být především pedagogičtí lídři s jasnou vizí. Stejně tak, že bez patřičné podpory ze strany zřizovatelů se ředitelé neobejdou. 

„Ředitel má být jednoznačně lídr. Pedagogický lídr. Jsou to především soft skills, které dělají dobrého lídra lídrem,” řekla Renáta Zajíčková (SPOLU). Roli ředitele jako pedagogického lídra popisuje Systém podpory a vedení ředitelů škol, který byl slavnostně představen 30. dubna poprvé v historii přináší ředitelům systémovou podporu v každé fázi jejich kariéry.

V otázce zřizovatelů, velikosti škol a jejich slučování ovšem panovaly neshody. V Česku řídí 3 519 neprofesionálních zřizovatelů 6 900 základní a mateřských škol. 1 800 z nich přitom navštěvuje méně než 50 žáků a 700 z nich dokonce méně než 25 žáků. 

„V současném nastavení nelze zajistit, aby v každé škole byl pedagogický lídr. Řešením může být slučování škol v rámci jednoho zřizovatele nebo profesionální místní samospráva. Ředitel potřebuje od zřizovatele podporu, kterou mnoho obcí nedokáže poskytnout,” podotkl Jan Břížďala (Piráti).

Proti byl Jan Berki (STAN): „Místní školská správa to nespasí. Spousta lidí si do ní začíná projektovat něco, co tam původně nebylo. Ve chvíli, kdy budeme jinou institucí snímat ze zřizovatelů jejich pravomoci a povinnosti, tak školy přestanou být s tou obcí provázány.”

„Jedna věc je svazkování a druhá slučování. Svazkování jednoznačně ano. Co se týče slučování, nesmí docházet k tomu, aby byly školy slučovány šablonovitě. Musí to být smysluplné,” uvedl Robert Plaga (ANO 2011).

Platy učitelů jsou faul, řekl Plaga

„Českému školství chybí v rozpočtu minimálně 30 miliard,” uvedl Karel Gargulák z PAQ Research  blok, který se zaměřil na financování a reformy. Česko také zaostává za průměrem zemí OECD a neplní závazek investovat do školství 5 % HDP. Situaci okomentoval Zdeněk Kettner (SPD): „Propracovali jsme se k průměru OECD, ale teď jsme spadli zpět do suterénu. Prvním krokem je dostat se zpět na průměr, abychom nezaostávali.” 

Mezi politiky panovala shoda na tom, že k zajištění navýšení financí v rozpočtu pro resort školství je nezbytná náležitá podpora předsedy vlády. Renáta Zajíčková (SPOLU) dodala, že nejde pouze o výši vynaložené částky, ale také o způsob využití: „Důležité je položit si otázku, jak smysluplně ty peníze využíváme. Pro učitele, pro děti.” 

Vyšší investice dle Garguláka vyžadují platy učitelů - dodržení závazku 130 % průměrné mzdy, cílená podpora dětí a škol se sociálním znevýhodněním, podpůrné profese (psychologové a speciální pedagogové) a profesionalizace ředitelů a učitelů prostřednictvím reforem a kariérních systémů. 

Zástupci opozičních stran shodně kritizovali kromě propadu poměru HDP vynaloženého na školství také nedodržování závazku 130 % průměrné mzdy pro učitele. Otázka učitelských platů rozhořčila Roberta Plagu (ANO 2011): „Je to faul, když jako ministr školství říkáte do médií, že učitelé mají 130 %, i když v reálu je to 109 %.”  Zkritizoval také převod financování nepedagogů na zřizovatele: „Myšlenka za 1, ale provedení Mikuláše Beka za 5.”

O budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách. Jaké budou školy, taková bude společnost. Je proto zásadní, aby se české školství stalo pro politické subjekty skutečnou politickou prioritou. Přečtěte si naše volební priority, které shrnují, na jaké oblasti by se měla příští vláda zaměřit.

Celou debatu si můžete přehrát také ze záznamu.