Vývojový cyklus
Pam Levin
Afirmace
Afirmace jsou věty, které podporují zdravý růst dětí, ale mohou pomoci také dospělým. Věty, které v sobě, přes svou jednoduchost, nesou obrovskou hloubku a myšlenku stěžejní pro naše spokojenější bytí najdete v diáři 09/09. Vyrobili jsme ho společně s young_block, partou nadšených lidí z Litomyšle. Diář obsahuje 53 afirmací, tedy právě tolik, kolik má rok týdnů. Nadete je ke stažení i na stránce ucitelnazivo.cz/zari. Vyberte si vaši oblíbenou a sdílejte ji se svými přáteli.
Vývoj člověka jako cyklus
První myšlenky o vývoji člověka v cyklech přinesl německý psycholog Erik H. Erikson, který v roce 1951 ve své knize Dětství a společnost (Erikson, 1951) definoval na základě výzkumu severoamerických indiánů stádia vývoje člověka. Jeho pojetí vývojové psychologie a vnímání života člověka jako cyklu ovlivnilo to, jak chápeme psychologický vývoj člověka dodnes. Eriksonův výzkum a pozorování jsou ovšem poznamenány tím, že se jako psychoanalytik hodně času zabýval především traumatem a jeho příčinami v dětství. Toto pojetí vývojové psychologie je tedy využitelné pro případ léčby psychických onemocnění, ale v denní praxi učitele, který má za úkol podporovat žáky ve zdravém růstu, naráží na limity.
Na Eriksonovy myšlenky navázala v roce 1982 Pam Levin, která se ve své knize Circles of Power (Levin, 1982) pokusila přistoupit k vývoji člověka z hlediska behaviorálního. Popsala vývojový cyklus člověka na základě vývojových úkolů, které má dítě v průběhu růstu a dospívání naplnit.
Vývojový cyklus Pam Levin má 7 stádií
1.
Bytí
2.
Aktivita
3.
Myšlení
4.
Identita
5.
Dovednosti a struktura
6.
Integrace
7.
Opakování cyklu
Každému ze stádií přináleží přibližný věk dítěte, ve kterém se v příslušném vývojovém stadiu nachází a vývojové úkoly dítěte, které má v daném stadiu ovládnout. Podrobný seznam úkolů a věku se nachází níže.
Po dokončení 6. stadia se dítě stává dospělým. V dospělosti, v každé význačné nové životní situaci (jako je nástup do nové práce, narození dítěte, vstup do manželství apod.), může jedinec znovu prožívat celý vývojový cyklus znovu. Díky tomu si může i dospělý doplnit nedokončené vývojové úkoly z dětství. To je například důvod, proč člověk, který byl hodně dlouho v dospělosti nezodpovědný, neustále chodil na večírky a alkohol v jeho přítomnosti tekl proudem, po narození dítěte může být tím nejlepším rodičem na světě. Takový člověk měl asi nenaplněný vývojový úkol v prvním vývojovém stádiu Bytí, kvůli kterému jeho životní scénář byl o tom neustále poutat pozornost. Narození dítěte mu umožnilo tento úkol naplnit a opustit svůj starý životní scénář. Podobně si člověk může některé nenaplněné vývojové úkoly naplnit třeba v novém zaměstnání.
S Ericksonovými poznatky pracoval také Eric Berne, zakladatel Transakční analýzy. Podle něj mají lidé 3 základní životní potřeby – hlady. Jsou jimi hlad po struktuře, hlad po podnětech a hlad po uznání. Každý člověk potřebuje jasné hranice a strukturu, jinak se cítí v bezbřehosti ohrožen. Každý člověk potřebuje ke svému životu podněty, jinak je jeho život prázdný a každý člověk potřebuje uznání od ostatních lidí a od sebe, že má právo být a žít tady na světě a na zemi s ostatními lidmi. Afirmace jsou právě takovými oceněními.
Na základě teorií Pam Levin a práce Erica Berneho publikovala v roce 1998 Jean Illsley Clarke v knize Growin Up Again (Clarke & Dawson, 1998) dvě důležitá pozorování. Prvním jsou užitečné způsoby chování pečovatele (myšleno rodičovskou figuru – otce, matku, prarodiče, vychovatele) nebo učitele, které podporují dítě v naplnění vývojových úkolů. Druhým jsou tzv. afirmace – svolení, vnitřní i vnější, která dítě potřebuje dostat verbálně nebo neverbálně, a která mu pomáhají s naplněním vývojového stádia. Clarke na základě svého výzkumu vytvořila sadu 41 pozitivních nepodmíněných svolení/ocenění. Konkrétní afirmace jsou uvedeny níže v popisu jednotlivých vývojových stádií.
Vývojové cykly
První stadium – bytí (narození – 6 měsíců)
Úkoly dítěte:
- Domáhat se péče.
- Plakat nebo dávat jiné signály k naplnění potřeb.
- Přijímat doteky.
- Přijímat péči.
- Emočně se poutat – učit se důvěřovat pečujícím dospělým a sobě.
- Rozhodnout se žít, být.
Afirmace:
- Jsem rád, že tu jsi.
- Patříš sem.
- To, co potřebuješ, je pro nás důležité.
- Jsme rádi, že tu jsi.
- Smíš růst svým tempem.
- Smíš cítit všechny své pocity.
- Chceme, abys tu byl a chceme se o tebe starat.
Užitečné způsoby chování učitele/
pečovatele
- Podporovat dítě v plnění vývojových úkolů tohoto stadia.
- Poskytovat trvalou péči, která je potřebná.
- Myslet za dítě, když je to zapotřebí, a sledovat vývoj během stadia.
- Užívat doteky, objetí, povídání, zpěv – a intuici v rozhodování o tom, jak a kdy.
- Být spolehlivý a důvěryhodný.
- Při nejistotě, jak na dítě reagovat, vyhledat pomoc.
Druhé stadium – aktivita (6–18 měsíců)
Úkoly dítěte:
- Zkoumat a prožívat okolí.
- Rozvíjet smyslové vnímání užíváním všech smyslů.
- Signalizovat potřeby: důvěřovat ostatním a sobě.
- Pokračovat v utváření bezpečných vazeb s rodiči a/nebo pečovateli.
- V okamžicích soužení vyhledat pomoc.
- Začít se učit, že existují volby a že ne všechny problémy lze snadno vyřešit.
- Rozvíjet iniciativu.
- Pokračovat v úkolech ze stadia bytí.
Afirmace:
- Smíš zkoumat a experimentovat a my tě budeme podporovat a chránit.
- Smíš věci dělat tolikrát, kolikrát potřebuješ.
- Při zkoumání smíš užívat všechny své smysly.
- Co víš, smíš vědět.
- Smíš se o všechno zajímat.
- Máme tě rádi, když jsi aktivní i když jsi v klidu.
- Rádi sledujeme, jak rosteš a učíš se.
Užitečné způsoby chování učitele/
pečovatele:
- Podporovat dítě v plnění vývojových úkolů tohoto stadia.
- Poskytovat bezpečné prostředí a chránit před jakoukoli újmou.
- Poskytovat pečující doteky a povzbuzení.
- Říkat častěji „ano“ než „ne“.
- Nabízet rozmanité smyslové zkušenosti.
- Naslouchat dítěti, zejména když má potíže něco vyjádřit.
- Podávat zpětnou vazbu o chování a modelovat nový jazyk.
- Reagovat, jestliže dítě iniciuje nějakou aktivitu.
Třetí stadium – myšlení (18 měsíců – 3 roky)
Úkoly dítěte:
- Vytvořit si schopnost samostatně myslet.
- Testovat realitu, zkoušet posouvat hranice svého fyzického i sociálního okolí.
- Naučit se přemýšlet a řešit problémy se zvažováním příčin a následků.
- Začít poslouchat jednoduché příkazy, jejichž smyslem je bezpečí: zastav se, pojď sem, stůj tady, běž tam.
- Vyjadřovat zlost a další pocity.
- Odloučit se od rodičů bez ztráty pocitu bezpečí.
- Začít se zbavovat přesvědčení, že je středem světa.
- Pokračovat v dřívějších úkolech.
Afirmace:
- Jsem rád, že začínáš samostatně myslet.
- Smíš říkat ne a podle svých potřeb zkoušet, kam až můžeš zajít.
- Je v pořádku, když se zlobíš a nedopustíme, abys ublížil sobě nebo druhým.
- Smíš se naučit samostatně myslet a totéž smějí i druzí.
- Smíš zároveň myslet i cítit.
- Smíš vědět, co potřebuješ, a požádat o pomoc.
- Můžeš být sám sebou a my se o tebe přesto budeme starat.
Užitečné způsoby chování učitele/
pečovatele:
- Podporovat dítě v plnění vývojových úkolů tohoto stadia.
- Pomáhat v přechodu od jedné činnosti ke druhé.
- Dávat jednoduché jasné pokyny včetně základních příkazů pro bezpečnost.
- Být důsledný při stanovování hranic a zajišťovat jejich dodržování.
- Přijímat veškeré pocity dítěte a nedostat se přitom do zápasů, v nichž jde o vítězství či porážku.
- Uvádět důvody a poskytovat informace, a tak dítěti pomáhat rozvíjet samostatné myšlení.
- Myšlení odměňovat pohlazením v podobě povzbuzování a oslavování.
- Očekávat od dítěte, že bude myslet na vlastní pocity i pocity druhých.
- Dopřát čas rozvoji nového myšlení, např. o příčině a následku.
Čtvrté stadium – identita a moc (3–6 let)
Úkoly dítěte:
- Prosazovat svoji identitu odděleně od druhých.
- Získávat informace o světě, o sobě, o těle a o roli svého pohlaví.
- Objevovat své působení na druhé a své místo ve skupinách.
- Naučit se uplatňovat moc k ovlivnění vztahů.
- Nacvičovat sociálně vhodné chování.
- Odlišovat fantazii od reality.
- Naučit se znát míru osobní moci.
- Pokračovat v osvojování dřívějších úkolů.
Ujištění:
- Smíš zkoumat, kým jsi a zjišťovat to o druhých.
- Smíš si zkoušet různé způsoby toho, jak být mocný.
- Všechny tvé pocity jsou tady v pořádku.
- Dokážeš zjistit výsledky svého chování.
- Můžeš být mocný a současně požádat o pomoc.
- Dokážeš rozeznat, co je předstírané a co skutečné.
Užitečné způsoby chování učitele/
pečovatele:
- Podporovat dítě v plnění vývojových úkolů tohoto stadia.
- Očekávat od dítěte, že bude vyjadřovat pocity a spojovat pocity s myšlením.
- Jasně dítě učit, že je OK být tím, kým člověk je, a že obě pohlaví a všechny kultury jsou OK.
- Otázky zodpovídat přesně, poskytovat informace a opravovat dezinformace.
- Jasně vyjadřovat, kdo je za co zodpovědný ve třídě a na hřišti.
- Povzbuzovat fantazii a přitom jasně rozlišovat, co je fantazie a co skutečnost.
- Uznat vhodné chování a reagovat na ně.
Páté stadium – struktura (6–12 let)
Úkoly dítěte:
- Osvojovat si dovednosti, učit se z chyb a rozhodnout se být „dost dobrý“.
- Učit se naslouchat s cílem sbírat informace a myslet.
- Procvičovat myšlení a činnosti.
- Uvažovat o touhách a potřebách.
- Ověřovat si rodinná/školní pravidla a struktury.
- Učit se znát závažnost pravidel.
- Zažít důsledky porušení pravidel.
- Nesouhlasit s druhými a přesto být chtěný.
- Testovat myšlenky a hodnoty.
- Rozvíjet vnitřní kontrolní mechanismy.
- Učit se, co je jeho vlastní odpovědnost a co je odpovědnost druhých.
- Učit se, kdy utéct, kdy plout s proudem a kdy se pevně postavit.
- Rozvíjet schopnost spolupracovat.
- Testovat své schopnosti vůči ostatním.
- Identifikovat se se svým pohlavím.
Ujištění:
- Než řekneš ano či ne, smíš přemýšlet.
- Smíš se učit z vlastních chyb.
- Smíš důvěřovat své intuici, která ti pomůže rozhodovat se, co chceš dělat.
- Dokážeš najít způsoby, jak dělat to, co ti vyhovuje.
- Dokážeš se naučit pravidla, která ti pomohou žít s druhými.
- Dokážeš se naučit, kdy a jak nesouhlasit.
- Smíš samostatně myslet a vyhledat pomoc, místo aby ses trápil.
- Chceme s tebou být, i když se neshodneme, a můžeme se společně učit.
Užitečné způsoby chování učitele/
pečovatele:
- Podporovat dítě v plnění vývojových úkolů tohoto stadia.
- Učit dovednosti, jak řešit spory a problémy.
- Poskytovat spousty pohlazení za učení, myšlení a nalézání vlastních cest.
- Povzbuzovat rozvíjení dovedností.
- Stimulovat, projevovat nadšení, být spolehlivý a důsledný.
- Respektovat názory a přesvědčení dítěte a připustit diskusi.
- Jasně dávat najevo, že chyby jsou součástí učení.
- Stavět se proti negativnímu chování a konfrontovat devalvování.
- Podporovat účast na tvorbě pravidel a jasně sdělovat, o kterých pravidel lze diskutovat a o kterých nikoli.
Šesté stadium – integrace (věk 13–19)
Úkoly dítěte:
- Vydat se směrem k nezávislosti.
- Dosáhnout jednoznačnějšího emočního oddělení od rodiny.
- Stát se samostatnou nezávislou osobou s vlastní identitou a hodnotami.
- Být kompetentní a zodpovědný za vlastní potřeby, pocity a chování.
- Integrovat sexualitu do dřívějších vývojových úkolů.
Ujištění:
- Smíš vědět, kdo jsi, a procvičovat si dovednosti potřebné pro nezávislost.
- Smíš rozvíjet vlastní zájmy, vztahy a cíle.
- Můžeš růst ve svém ženskosti či mužnosti a přesto občas potřebovat pomoc.
- Dokážeš se naučit užívat staré dovednosti novými způsoby.
- Těšíme se, že tě budeme znát coby dospělého.
- Spoléháme na to, že si nám řekneš o podporu.
Užitečné způsoby chování učitele/
pečovatele:
- Chválit za naplňování vývojových úkolů.
- Nadále nabízet adekvátní podporu.
- Akceptovat pocity jedince.
- Konfrontovat nepřijatelné chování.
- Jednoznačně dávat najevo postoj centra vůči drogám atd.
- Podporovat rostoucí nezávislost.
- Očekávat myšlení, řešení problémů a rozhodování o sobě.
- Konfrontovat destruktivní nebo sebezničující chování.
- Oslavovat projevy dospělosti, osobní identity atd.
- Vyjednávat o pravidlech a odpovědnostech.