V určitý okamžik svého života jsem pocítil potřebu udělat něco prospěšného pro společnost
Jakub pracoval jako ekonom a finanční ředitel velkého
e-shopu. V současnosti se s manželkou pořádá
česko-slovenskou odbornou konferenci o shopping centrech a jejich nájemcích, vydává odborné knihy a vytváří analýzy.
Jakub Trojovský
student 2. ročníku Učitele naživo
Praxi v prvním ročníku absolvoval na ZŠ a MŠ Ohradní, aktuálně na ZŠ a MŠ Louňovice pod Blaníkem.
Čemu ses věnoval předtím, než jsi šel do programu? Jaký byl tvůj příběh?
V mládí jsem se intenzivně věnoval sportu, konkrétně jsem hrál lední hokej. Po dokončení studia na vysoké škole jsem začal pracovat v různých společnostech. Nejprve jako ekonom a následně jako finanční ředitel. V současné době pracuji ve firmě, kterou před dvaceti lety založila moje žena. Pořádáme největší česko-slovenskou odbornou konferenci o shopping centrech a jejich nájemcích, vydáváme odborné knihy a vytváříme analýzy. Poslední dva roky se velice intenzivně připravuji na profesi učitele v rámci programu Učitel naživo.
Co pro tebe byla hlavní motivace udělat v životě takovou změnu?
V určitý okamžik svého života jsem pocítil potřebu udělat něco prospěšného pro společnost. Věděl jsem, že má cesta vede přes vzdělávání dětí, kde vidím největší potenciál. Věřím, že mám ze své bohaté životní zkušenosti co nabídnout.
Druhou motivací byla pro mne skutečnost, že jsme s přáteli založili na Táborsku v jižních Čechách základní školu.
Proč sis vybral právě učitelství? V čem ti to připadá smysluplné?
Investice do vzdělání dětí a mladých lidí je pro mne to nejdůležitější a nejsmysluplnější, co můžeme pro svoji budoucnost udělat. Úspěšnost společnosti, podle mého názoru, záleží právě na dětech a na tom, jak dobře je dokážeme na jejich budoucí cestu připravit. Velice zodpovědně ke vzdělání dětí přistoupilo před léty například Finsko a nyní celý svět vidí, jak dobře to dělají. Přál bych si, aby Česká republika byla v budoucnu moderní, kriticky myslící, morální a vzdělanou společností, která obstojí v jakýchkoliv výzvách. Chci tomu přispět i svou drobnou měrou a stát se dobrým učitelem.
Čeho si na programu nejvíce ceníš?
Profesionalita, entuziazmus, praxe, spolupráce a jasný cíl.
V Učiteli naživo jsem potkal spoustu profesionálů a těch nejlepších odborníků, kteří se snaží předat to nejlepší ze sebe všem zájemcům o učitelskou profesi. Pro mne osobně je to veliká inspirace a možnost čerpat spoustu zkušeností od lidí, kteří se učitelstvím zabývají do hloubky a dělají to se zájmem a s radostí.
Entuziazmus je cítit všude, na každém víkendovém institutu, na reflektivních seminářích a na praxi. Nadšení jsou nejen lidé, kteří studenty v rámci programu Učitele naživo provázejí, ale i studenti samotní. Každý, koho zde potkávám, přesně ví, proč zde je a co chce. Tím společným jmenovatelem je stát se dobrým učitelem.
Veliký důraz je dáván praxi ve skutečných školách a s reálnými žáky. Veškeré pedagogické techniky, aktivity a inspirace, které studenti načerpají během institutů a reflektivních seminářů, mají možnost ihned vyzkoušet a ověřit v praxi mezi žáky a pod vedením zkušenějších kolegů, provázejících učitelů.
Pro mne klíčovým slovem programu Učitele naživo je spolupráce. Ke spolupráci jsou studenti Učitele naživo vedeni během vzdělávacích aktivit a programů. V rámci praxe tvoří malé jednotky ve složení převážně dvou studentů a provázejícího učitele. Během skupinové spolupráce studenti získávají i reflektují své učitelské dovednosti, sdílejí své postřehy a zážitky, a tím se neustále posouvají ve svých učitelských dovednostech.
Všichni společně pak mohou naplňovat jasně vytyčený cíl, a to přivést do škol odborníky z různých profesí a vybavit je moderními pedagogickými dovednostmi tak, aby se stali opravdu dobrými učiteli.
Jak se ti pracovalo s dětmi a jak se ti učilo na začátku programu a jak se ti s dětmi pracuje a jak se ti učí teď? Vnímáš u sebe nějaký posun?
Myslím, že jsem měl vždy trochu talent pracovat s dětmi, dokázat je zaujmout pro dané téma. V průběhu programu jsem si však uvědomil pro mne zásadní věc, která změnila můj pohled na mne jako učitele. Uvědomil jsem si, že role učitele ve třídě je průvodcovská. Tedy role, která zajistí bezpečné prostředí pro učení žáků, nabídne vhodné podněty k učení, sbírá důkazy o učení, podává zpětnou vazbu, a hlavně provádí důkladnou reflexi procesu učení žáků.
Baví tě učení? Co ti učení dává?
Učení žáků a mladých lidí mi hlavně dává smysl. Takže i když se snažím, aby výuka pro žáky byly zábavná a podnětná, já osobně přistupuju k učení spíše jako k výzvě než vlastní zábavě. Na duhou stranu, když vidím, jak se žáci během výuky posouvají, nebo když je vidím pracovat s opravdovým zájmem a radostí, naplňuje mne to pocitem štěstí a motivuje mne to k další práci.
Je něco, co bys rád vzkázal případným zájemcům?
Všechny, kteří byť jen částečně přemýšlejí o tom, že by chtěli učit, vyzývám, ať neváhají a začnou, třeba právě programem Učitele naživo. Společnost, a hlavně děti, potřebují spoustu kvalitních a zapálených učitelů.
Pojďme společně změnit zažité a neoprávněné klišé „Kdo neumí, učí“ na „Kdo umí, ten učí!“.