Státní finance nejsou v kondici, nesmíme ale škrtat ve školství
3. září 2024
Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2025 rezortu školství rozpočet 287,1 miliardy korun. Přesto oproti roku 2020, kdy bylo vzdělávání v Česku podfinancované o 0,5 % HDP oproti průměru zemí OECD, chybí MŠMT podle analýzy PAQ Research asi 32 miliard korun. Učitel naživo kvituje, že ministr Bek již avizoval vyjednávání o více peněz.
„Je dobře, že je rozpočet pro školství vyšší, než se v minulých týdnech objevovalo v médiích, přesto je potřeba bojovat dál. V tomto ohledu je klíčové, že ministr školství Mikuláš Bek již avizoval snahu o další vyjednávání,” hodnotí Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky Učitele naživo.
A jak doplňuje, „nelze žít v dlouhodobě prosperující, svobodné a demokratické společnosti, pokud vzdělávání nebude politickou prioritou. Osekání financí pro školství bude mít v důsledku největší dopad na kvalitu učení dětí, která tím může být ohrožena.”
Je pochopitelné, že vláda s ohledem na ekonomickou a geopolitickou situaci, a také na dlouhodobý stav veřejných financí, hledá úspory. Škrty ale nelze dělat ve školství, je potřeba, aby kabinet Petra Fialy dodržel své závazky. Vláda v programovém prohlášení slíbila, že bude do vzdělávání investovat z veřejných financí v poměru k HDP minimálně tolik, aby to odpovídalo úrovni průměru zemí OECD. Jak je tomu ve skutečnosti?
Rozpočet musí narůst asi o 32 miliard korun
Poslední dostupná data ukazují, že nejblíže jsme se podílem vzhledem k HDP průměru zemí OECD přiblížili v roce 2020, ačkoliv i tehdy bylo české školství podfinancované o 0,5 % HDP oproti průměru zemí OECD. Kdybychom slevili z ambicióznějšího cíle z programového prohlášení a rozhodli se pouze zachovat podíl z roku 2020, musel by rozpočet pro rok 2025 narůst zhruba o 32 miliard korun, jak ukazuje analýza PAQ Research.
Dalším nenaplněným slibem je závazek garantovat na učitelské platy prostředky ve výši 130 procent průměrné mzdy. Podle studie Daniela Münicha pro think-tank IDEA z institutu CERGE-EI se však reálné platy učitelů propadají – letos se pohybují okolo 113 %.
Opakované nedodržení závazků a politického boje o finance do vzdělávání jsou nedůstojné a destabilizující pro celou školskou obec, včetně již zmíněných učitelů a ředitelů. Na ty klademe neustále větší nároky, přestože se prozatím nepodařilo v plné míře zajistit zlepšení jejich podpory a vzdělávání.
Bez předvídatelnosti změny nenastanou
Podle sociologa a ředitele organizace Učitel naživo Martina Kozla českému školství škodí nejen každoročně se snižující objem peněz, ale taktéž nepředvídatelnost. „Naplnění vládních závazků nejen vůči učitelům nemusí být jen ve znamení bezbřehého přelévání peněz ze státního rozpočtu. Jak ukazuje nová studie PAQ Research, přestože se nevyhneme potřebě navýšení peněz ze státní kasy, pomocí reforem lze hledat úspory i uvnitř školského rezortu. Nesmí to být ale na úkor snižování úvazků zaměstnanců škol, krácením jejich platů nebo nekoncepční prací v podobě zavedení a následného osekání třeba PHmaxů.”
Dodává, že „pokud bude naše školství podfinancované jako v posledních třech letech, nemá vláda šanci přiblížit nás vyspělým vzdělávacím zemím a nenaplní tím ani své programové prohlášení. Apeluji proto na vládu, aby dostála svým závazkům a v zájmu naší země zaměřila pozornost i na školství,” zdůrazňuje Kozel.
Kontakt pro média:
Markéta Popelářová | marketa.popelarova@ucitelnazivo.cz | +420 732 670 077, od 13. září pak opět Tomáš Matoušek
Tomáš Matoušek | tomas.matousek@ucitelnazivo.cz | +420 604 730 130