Provázející učitel Miroslav Houska v ČT: Změny ve školství nejsou jen otázkou pro ministerstvo a učitele, ale také pro veřejnost a rodiče

Co vzejde z debaty o změnách v českém školství, kterou otevřela distanční výuka, není jen věcí ministerstva školství nebo samotných škol. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl Miroslav Houska, který spolupracuje s organizací Učitel naživo jako provázející učitel. Dopady distanční výuky jsou podle jeho zkušeností se studenty z Gymnázia Evolution Jižní Město, kde učí historii a základy společenských věd, individuální a netýkají se pouze znalostí, ale také vztahu ke škole.

„Určitý skluz a jakési zbrzdění vnímáme v celé společnosti, v průmyslu i jinde. Nelze se divit, že se tak děje i u dětí, u studentů a případně i u některých učitelů,“ řekl Miroslav Houska ve vysílání ČT.

Vliv distanční výuky se podle jeho zkušeností zatím neprojevuje zvýšeným zájmem studentů o doučování. Dodává však, že dopady vyučování na dálku se mohou lišit podle individuální situace žáků.

Kromě toho, že doučování vést učitel daného předmětu, existují alternativní způsoby. Miroslav Houska zmínil dobré zkušenosti s vrstevnickým doučováním, jehož podstatou je, že žáci vyšších ročníků doučují své mladší kolegy. Inspirativními doučovateli mohou být také studenti vysokých škol.

Distanční výuka bývá zmiňována jako jeden z impulsů k přehodnocení toho, jak a co se v českých školách učí. Podle Housky je nutné v debatě o změnách vnímat i pohled rodičů a veřejnost.

„Každá krize přináší možnosti a naději do budoucna věci změnit k lepšímu. Přesně to se děje i nyní v oblasti školství. Ale zároveň to není jen otázka ministerstva školství, otázka učitelů. Ale je to otázka i veřejnosti a rodičovské veřejnosti. Aby byla ochotna a schopna přistoupit na to, že dojde k nějakým změnám, že by mělo dojít k nějakým změnám. Že by ona oblast vědění a vzdělávání neměla být postaveno jenom na tom, že se bude testovat, že se bude zkoušet, a že se budou domů nosit dobré známky,“ míní Miroslav Houska.

Celý rozhovor si pusťe tady.