Kvalitnější praxe pro budoucí učitele, podpora ředitelům či boje o rozpočet. Co čeká školství v novém školním roce

Praha, 2. září 2024

Skoro dva miliony žáků a studentů se vrací do školních lavic. Kvalita jejich vzdělávání bude záviset na tom, jaké změny se podaří vládě prosadit v posledním školním roce volebního období. Na stole jí leží novela školského zákona obsahující i kvalitnější praxe pro budoucí učitele. Školský resort by pro změnu měl řešit vizi systému podpory a vedení ředitelů škol, na podzim nás čekají i boje o finance nejen do regionálního školství. Jejich průběh napoví, zda je školství opravdovou prioritou.

Hned na začátku školního roku může vláda Petra Fialy udělat další krok ke zkvalitnění přípravy učitelů, a to schválením novely školského zákona. Ta zajistí systémovou podporu provázejícím učitelům, kteří budoucí učitele provází na praxi. ,,Pokud chceme mít dobré učitele, musíme nastavit podmínky pro to, aby sami získali kvalitní vzdělání. Ministerstvo školství vstupuje spolu 31 fakultami připravujícími učitele a 1257 provázejícími učiteli do 2. roku pilotáže. Nyní je potřeba, aby Sněmovna včas schválila navrhované změny, díky kterým se žádoucí podpory dočkají od ledna 2026 všichni provázející učitelé,” vysvětluje Blanka Pravdová, expertka v oblasti pregraduální přípravy učitelů.

Pravdová připomíná, že ,,navrhovaná novela školského zákona navazuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2023 a je součástí dalších systémových změn, které MŠMT společně s fakultami realizuje v rámci reformy přípravy učitelů. Jedná se třeba o Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, který popisuje potřebné profesní kompetence, nebo nové Rámcové požadavky pro učitelské studijní programy, které tyto dovednosti reflektují.”

I ti nejlépe připravení učitelé však pro svou práci potřebují také kvalitní vedení školy. V českém školském systému to platí obzvlášť - 70 % rozhodnutí o tom, jak to ve škole vypadá, dělá ředitel. ,,Ředitelé škol jsou pro kvalitu učení dětí klíčovými aktéry. V ČR jim však chybí ucelený systém podpory a vedení, od identifikace talentů s lídrovským potenciálem přes profesionální výběr po férové odměňování,” zmiňuje sociolog Martin Kozel, ředitel organizace Učitel naživo. 

Také těmto tématům by se zákonodárci měli věnovat ještě v tomto školním roce, ministerstvo školství totiž v druhé novele školského zákona navrhuje také novinky v oblasti konkurzních řízení nebo podporu svazkových škol. Změnit se má také podoba kvalifikačních studií, které musí ředitelé absolvovat pro výkon role. 

Beka čeká boj o rozpočet

Kromě výhledu pozitivních změn však zájemce o učitelství a samotné pedagogy čeká na podzim také nejistota ohledně financování školství. Ministerstvo financí navrhuje resortu školství 287,1 miliard korun, které ale nepokryjí vládní závazky. Kabinet Petra Fialy se totiž ve svém programovém prohlášení uvedl, že Česko bude investovat do vzdělávání minimálně podíl HDP jako průměr zemí OECD. V roce 2020 Česko dávalo 4,1 % HDP, průměr OECD činil 4,6 % HDP. Kdybychom český podíl z roku 2020 chtěli zachovat, rozpočet pro rok 2025 by musel dosahovat 320 miliard korun, jak vyplývá z analýzy PAQ Research.

,,Investice do vzdělávání má obrovský ekonomický přínos. Škrtat ve školství proto nedává smysl, přestože je na místě debata, jak prostředky ve vzdělávání efektivně využít. Dostupné prostředky by měly mířit především na reformy, které zvýší kvalitu učení dětí a sníží nerovnosti,” říká Kozel. 

Školství jako volební priorita

Financování školství bude pravděpodobně tématem také v druhém pololetí školního roku, až začnou politické strany seznamovat veřejnost se svými programy do sněmovních voleb. Profilovat se začnou také potenciální kandidáti a kandidátky do čela MŠMT. Systémové změny ve vzdělávání jsou během na dlouhou trať. Pro vzdělávací politiku proto bude podstatné, aby rozběhnuté reformy pokračovaly navzdory střídání ministrů.

,,Školství by mělo být hlavním tématem nadcházejících voleb - pro politiky, novináře, i samotné voliče, protože kvalita vzdělávání ovlivní naši společnost zásadním způsobem. Přál bych si, aby jednotlivé strany ve svých programech věnovaly dostatek pozornosti tématu podpory učitelů a ředitelů, kteří jsou klíčovými hybateli změn ve školách,” uvádí Kozel a připomíná, že ,,pro implementaci Strategie 2030+ a prosazení důležitých změn je potřebná kontinuita na MŠMT.”

Kontakt pro média:

Markéta Popelářová | marketa.popelarova@ucitelnazivo.cz | +420 732 670 077, od 13. září pak opět Tomáš Matoušek

Tomáš Matoušek | tomas.matousek@ucitelnazivo.cz | +420 604 730 130