Kateřina Konrádová: Vláda v programovém prohlášení nepřekvapila. Podstatné jsou konkrétní závazky k podpoře učitelů

Programové prohlášení vlády v oblasti vzdělávání a sportu navazuje na koaliční program, potažmo volební programy koaličních subjektů a z tohoto pohledu nepřináší žádná nečekaná témata nebo nové priority.

Koalice se opět přihlásila ke vzdělávací Strategii 2030+, čímž formálně potvrzuje, že chce ve školství navazovat na předchozí období. Z aktuálních 5 implementačních karet Strategie 2030+ zmiňuje text všechny, ovšem kromě samotného středního článku.

Důležité je, že programové prohlášení vlády drží závazek výdajů HDP na školství na úrovni průměru zemí OECD a rovněž závazek udržení platů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy pro pedagogické pracovníky.

Mezi priority vláda zařadila podporu učitelů, kteří v profesi začínají, ale i těch, kteří už jsou v praxi delší dobu.

Programové prohlášení hovoří i o zvýšení atraktivity a kvality studia budoucích učitelů. To jsou nepochybně potřebné kroky, protože bez dostatku kvalitních učitelů nemůže systém školství kvalitně fungovat.

Z hlediska začínajících učitelů je podstatné zavedení adaptačního období a role uvádějícího učitele. Nově nastupující učitel by měl mít na určitou dobu k dispozici zkušenějšího kolegu. Za pomoc a podporu nováčkovi by uvádějícímu učiteli náležela finanční odměna, a zároveň by měl mít sníženou přímou pedagogickou činnost. Toto opatření přispívá i ke snížení tzv. dropoutu začínajících učitelů, tedy situaci, kdy náročný začátek profesní dráhy vede k odchodu ze školství.

Vláda si pro splnění tohoto závazku stanovila rok 2022, čehož je možné dosáhnout, pokud kabinet co nejdříve předloží Sněmovně novelu zákona o pedagogických pracovnících. Tato novela navíc může obsahovat i další potřebná opatření na podporu učitelů, například již zmíněné ukotvení platů na určité výši nebo vyjasnění a posílení postavení podpůrných profesí, jako jsou například sociální pedagogové.

Programové prohlášení vlády v oblasti vzdělávání a sportu je ambiciózní z hlediska počtu priorit či cílů. Kromě klíčových agend Strategie 2030+ text například obsahuje i úkoly v oblasti hodnocení ve vzdělávání (změny jednotných přijímacích zkoušek, maturit, závěrečných zkoušek), které představují velkou výzvu a v České republice se je nedaří dlouhodobě vyřešit. Na prosazení všech závazků z programového prohlášení je ovšem potřeba dostatek kapacit zejména na úrovni MŠMT, proto je třeba věnovat pozornost i samotnému rezortu a reformě veřejné správy.