Kateřina Konrádová v diskusi projektu Chytré Česko: Je třeba pokračovat v plnění strategických cílů

Distanční výuka částečně paralyzovala pokrok v systémových změnách školství, které vytyčuje Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. V diskusi projektu Chytré Česko na to poukázala vedoucí advokačního týmu organizace Učitele naživo Kateřina Konrádová. Strategie 2030+ vznikla ještě před začátkem pandemie covidu-19. Její směřování se v řadě případů prolíná s problémy českého školství, na které odborníci upozorňují v souvislosti s dlouhodobým výpadkem školní docházky.

Aktuálně probíhá první tříletá fáze plnění Strategie 2030+, která je konkrétně zaměřená na pět oblastí - podporu předškolního vzdělávání, revizi vzdělávacího kurikula, posílení podpory a řízení škol, inovaci oborové soustavy a zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech.

„Do jisté míry jsme paralyzováni distančním vzděláváním, takže i to, jak postupuje práce ve všech pěti projektech není tolik zřejmé, a tolik se o tom nemluví. Ale ta práce na implementaci už začala a je potřeba v ní pokračovat,“ odpověděla Kateřina Konrádová na dotaz moderátorky diskuse, zda se podaří naplnit cíle stanovené ve Strategii 2030+.

Systémové změny rozpracované v dokumentu by mohly pomoct například při řešení socio-ekonomických nerovností, které pandemie ještě prohloubila. Dalšími dlouhodobými problémy českých škol, které se projevily v průběhu “covidového roku”, jsou také nízká motivace žáků k učení, limitovaná spolupráce a sdílení zkušeností mezi učiteli nebo nedostatečná podpora ředitelům. I těchto otázek se Strategie 2030+ dotýká.

Konrádová připustila, že plnění strategických dokumentů není silnou stránkou českého vzdělávání. „Je to tím, že potřebujeme nejen silný leadership, tedy aby někdo tu reformu vedl, ale zároveň jde o to, abychom měli odborné kapacity,“ zmínila Konrádová. O potřebě silného leadershipu na všech úrovních (centrální/ministerské, střední/krajské a místní) a budování kapacit pro uskutečnění vzdělávacích reforem mluvil tento týden i Michael Fullan, přední odborník na reformy ve vzdělávání, na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Fullan ve svém příspěvku zmínil také nutnost spolupráce napříč vzdělávacím systémem, který v jeho pojetí nemá přísně hierarchickou strukturu. “Lidé napříč vzdělávacím systémem, zjednodušeně řečeno na úrovni školy, na místní či krajské úrovni a na ministerské úrovni by měli vstupovat do interakcí a spolupracovat na rozvoji,” řekl.

V případě Strategie 2030+ vyvíjí tlak na její převedení do praxe řada společných iniciativ nevládních organizací a dalších aktérů vzdělávacího systému. K některým z nich se v poslední době připojila i organizace Učitel naživo. Přímo ze Strategie 2030+ čerpá například projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+, který vznikl na platformě Stálé konference asociací pro vzdělávání. Stejný strategický rámec byl také základem výzvy Domácí úkoly 2021 adresované českým politikům před letošními parlamentními volbami.