Jarmila Čechová pro Český rozhlas Plus o nedostatku učitelů

24. června 2025 - Český rozhlas Plus

Podíl učitelů s dostatečnou odbornou kvalifikací se za posledních 6 let snížil. Z 93,5 % v roce 2019 klesl jejich počet na aktuálních skoro 90 %. Dokládají to nová data, která dnes zveřejnilo Ministerstvo školství. Podrobnosti k nim teď doplní Tereza Hübscherová z domácí redakce. 

Jaké další výsledky to šetření přineslo?

Například, že se od posledního takového sběru dat v roce 2019 velmi mírně zvýšil průměrný věk učitelů na 47,4 roku s tím, že mezi ženami a muži není výrazný rozdíl a muži tvoří asi pětinu učitelského sboru. Z regionálního pohledu mají nejstarší učitele školy v Karlovarském kraji, nejmladší zase v Jihomoravském. Do šetření se zapojilo 177 tisíc učitelů. 

V úvodu  jsme řekli, že v Česku ubylo kvalifikovaných učitelů. Tedy těch, kteří mají specializaci na výuku konkrétních předmětů. Jak tomu rozumět? Je tedy učitelů málo?

Určitě je jich potřeba více. Je ale důležité, aby jich přibylo v konkrétních předmětech, stupních a regionech, kde chybí.

Pokračuje Václav Jelen z Ministerstva školství

Nejvyšší podíl kvalifikovaných učitelů je ve Zlínském kraji a naopak nejmenší podíl jich je v Praze a Středočeském kraji. Praha a Středočeský kraj ale vynikají i tím, že mají nejvyšší procento učitelů, kteří si odbornou kvalifikaci doplňují, ale současně také nejvyšší podíl těch učitelů, kteří si naopak odbornou kvalifikaci nedoplňují. 

A třeba na druhém stupni základních škol má aprobaci pro výuku předmětů, který vyučují, zhruba 70 % učitelů. Výuku vede nejvíc aprobovaných učitelů hlavně v českém jazyce, přírodopisu a matematice. Naopak nejméně v mediální výchově a zejména v informatice. To je stejné u středních škol, kde má aprobaci pro předměty, které učí, 88 % učitelů.

A dá se z toho dovodit také pro které předměty učitelé chybí?

Částečně ano. Chybí zejména učitelé zmíněné informatiky a taky fyziky, chemie, matematiky nebo cizích jazyků.

Pokračuje ministr školství Mikuláš Bek ze STAN.

Já myslím, že je vidět, že vlastně nám chybí kvalifikovaní učitelé prakticky ve všech aprobacích v tu danou chvíli. Ta situace je samozřejmě částečně ovlivňovaná negativně malou velikostí našich škol a fragmentací škol.

Podle ministra je totiž problém taky ten, že učitelům na malých školách, kterých je v Česku většina, nevychází učení těch předmětů, na které jsou specializovaní, k naplnění úvazků. A tak učí i ostatní předměty.

Co to vlastně bylo za data, která dnes Ministerstvo představilo?

Ministerstvo školství zveřejnilo první výsledky letošního průzkumu z přelomu dubna a května. Zapojilo se do něj přes 8600 škol. To je více než 99 % všech škol regionálního školství od mateřských po vyšší odborné. Jeho cílem bylo zjistit, jak aktuální počty učitelů a jejich kvalifikaci, tak i poptávku škol po nových učitelských pozicích v konkrétních oborech a hlavně regionech. V té souvislosti jsou totiž rozdíly největší.

Jak Ministerstvo plánuje ta data využít?

Ministerstvo na jejich základě plánuje vytvořit poptávku pro univerzity po studentech učitelství, která bude zacílena na konkrétní potřebné obory. Jedna taková objednávka už je podaná. Od příštího roku mají vysoké školy přijmout o pět procent studentů víc. Dostali na to i speciální financování, například na rozšíření kapacit budov a ministr Bek taky uvedl, že pro zvýšení atraktivity učitelského povolání by měl obnos platů pro učitele v příštím roce na růst o 6,4 %.

To jsou informace, které nám do studia přinesla Tereza Hübscherová z domácí redakce.

Na téma teď navážeme s Jarmilou Čechovou z organizace Učitel naživo.

Podíl učitelů s odbornou kvalifikací, jak jsme slyšeli, se snížil. Naopak průměrný věk učitelů vzrostl. Překvapuje vás to?

Nepřekvapuje. Jsou to data, která už máme z terénu několik let. Teď je ale větší změna v tom, že už vznikají postupně plány co s tím. Ale ty informace překvapivé nejsou.

Myslíte si, že ty plány co jsme tady slyšeli, alespoň krátce nastíněné naší redaktorkou, jdou správným směrem?

Určitě ano. Jen bych ráda řekla z pozice učitele a bývalé ředitelky školy, že jdou trošku pozdě a řekla bych že i média málo bijí na poplach, tak jsem ráda, že se tématu věnujete.

Já si myslím,že my se tomu v Českém rozhlasu věnujeme docela dlouho. Máme i speciální pořad Reparát, který se věnuje školství. Ob rok vždycky připomínáme, že odchází ze školy učitelé, kteří třeba dojdou do důchodového věku. Jeden čas chybělo asi 3 000 učitelů. Tak se podařilo se postupně navyšovat? Už jsme slyšeli, že i příští rok se má navýšit počet studentů na vysokých školách. Daří se to nějak postupně?

Daří se samozřejmě některé malé kroky, ale naopak počet chybějících učitelů se zvyšuje a zvyšovat se bude. Vy už jste zmiňovali data, co se týkají stárnoucí populace. My víme, že v tuto chvíli je průměrný věk učitelů kolem 47-48 let. Víme ze škol, že ta situace je taková, že část těch učitelů by už třeba i ráda odešla do důchodu, ale přemlouvá je vedení škol, aby to nedělali, protože za ně nemají žádnou náhradu. A zároveň víme, že část absolventů do školství nenastoupí a pokud nastoupí, tak třeba po roce po dvou, kdy to je takový ten nejtěžší okamžik, ten tvrdý náraz na realitu, tak ze školství bohužel odcházejí.

No a co je ten důvod? Ten náraz - jak vy říkáte - té reality?

Tak část těch studentů nám uvádí, že se cítí nedostatečně připraveni. Takže teď se samozřejmě pracuje v celém systému na reformě pregraduální přípravy učitelů a jednou z takových cest je určitě posílit praxe studentů na školách a tam je nutná spolupráce s takzvanými provázejícími učiteli. Což jsou učitelé, ke kterým studenti učitelství chodí na praxi. Tak to třeba víme, že je krok, který opravdu pomáhá. Protože pro absolventa ten příchod do školy pak není s obavami, ale je na to dobře připraven, ví, co ho čeká, jak si naplánovat hodinu, jak pracovat s časem. Ale je připraven i na těžké situace, které v té třídě jsou. Takže určitě příprava je skvělým krokem, výbornou změnou. 

K tomu bych dodala, že teď prošel Poslaneckou sněmovnou návrh novely školského zákona, kde byla pozice provázejícího učitele ukotvena (poz. tato novela řeší systémovou podporu provázejícího učitele). Bylo to teď v květnu a čekáme, zda projde na schválení Senátem. Máme obavy, protože jsou tam i nějaké problematické části, že to třeba bude připomínkováno a zákon se vrátí. Ale chtěla bych moc apelovat - pokud by mě slyšel někdo ze senátorů - tak my v systému opravdu tu pozici provázejících učitelů velmi velmi potřebujeme.

To, co říkáte je velmi zajímavé a vlastně jste ani jednou nezmínila platy, což se dost často skloňuje v souvislosti s tím, proč tedy pedagogové nebo mladí lidé odcházejí ze školství. Jak velkou roli tedy hrají právě v těch odchodech mladých lidí ze školství platy?

Já bych to zmínila hned jako další důvod. Určitě ano, protože jsou to nejenom platy samotné, které stále nedosahují těch slibovaných 130 %. Letos to bylo třeba 108 %. Ještě je tam samozřejmě to různé rozvrstvení. Takže ten problém to je a vy jste sami slyšeli, že je to problém hlavně v některých regionech. Pokud budu mít absolventa učitelství v Praze nebo Středočeském kraji, tak bohužel ty jeho nároky na život a už jenom zaplacení nájmu, jsou bohužel jiné než v nějakém jiném regionu. A tady máme ten největší odchod třeba těch kvalifikovaných i odborně připravených učitelů. Takže ano, platy jsou samozřejmě velkým problémem a nejenom platy co se týče množství. Ale není tam potom nějaké očekávání růstu. Český učitel bohužel nemá možnost kariérního postupu. Stále nám chybí nějaký kariérní řád a dá se říct, že ta profese je velmi plošná.  Těch skoků v kariéře je tam velmi málo, přestože my víme, že by se nabízelo třeba to, aby se právě stávali těmi provázejícími učiteli nebo metodiky výuky. Možnosti jsou tam i právě co se týče podpory mladších kolegů.

Shrnula Jarmila Čechová z organizace Učitel naživo v odpoledním Plusu. Děkuji.  

Jedná se o přepis rozhovoru pro Český rozhlas Plus ze dne 24. 6. 2025