Timotej Jurčo pro MF Dnes: Obecní nováčci a školní realita

11. 11. 2026, MF Dnes 

Komunální volby přinesly (staro)nové komunální politiky. Záhy začnou v úřadech řešit rozpočty. A co školy? Vzpomenou si na ně? A vědí vůbec, jak se daří vzdělávání v jejich obci nebo městě?

Zřizovatelé základních a mateřských škol, tedy obce, představují pro kvalitní vzdělávání stěžejní faktor. Mohou podpořit vedení školy nebo pomoct s různými nepedagogickými činnostmi. Stabilní financování a snižování nerovností na jednotlivých územích stojí na nich. A spolu se školami také nastavují a řídí vizi vzdělávání v regionu.

Ale co na to jejich odborné kapacity? Vědí vůbec politici, jak mohou školám pomoci? Jasná data v tomto případě nejsou. Některé úřady zaměstnávají více pracovníků pro školství. Ti logicky mají možnost vyšší odbornosti. Mnoho obcí ale takové možnosti nemá a všechno leží na starostovi, který zároveň řeší výmoly a nefunkční osvětlení.

Kvůli tomu ztrácí možnost podpory více než dva tisíce základních a mateřských škol. Tolik jich totiž spravují menší zřizovatelé, kteří nemají kapacitu školám kvalitně pomoct. Vedení škol tak musí všechnu administrativu řešit samo a na pedagogické vedení učitelů jim nezůstanou kapacity.

Z tohoto důvodu se nabízí větší spolupráce menších obcí. Příkladem je formát místní školské správy prostřednictvím společenství obcí. Ze zřizování škol pod společnou správou mohou profitovat všichni. Školství se budou věnovat odborníci a samotné školy dostanou větší podporu.

Víte, že nic nevíte?

Pro nové starosty, kteří se naloďují do úřadu, je velkou výzvou právě orientace ve zřizovaných školách. Ale i u těch staronových je naprosto legitimní otázka: Co víte o školách, které zřizujete?

Důležité pro zřizovatele je, aby měl o škole dost informací. Jakým výzvám škola právě čelí a jaké změny se snaží zavést? Kolik mají znevýhodněných žáků? Mají dostatek kvalifikovaných učitelů?

Tak zní jen několik z mnoha otázek, na které se může zřizovatel ptát. Některé z těchto údajů může znát, jiné zjistí jednoduchým rozhovorem s ředitelem. U mnoha oblastí ale zůstává potřeba zjišťovat stav školy jiným způsobem a aktivně data sbírat.

Řešení by mohly představovat větší důraz a významnější podpora škol v oblasti autoevaluace. Aby školy měly kapacity zabývat se sbíráním informací.

Kolik toho zřizovatelé o školách vědí? Kolik jim věnují času? O tom dnes nemáme data. Vlastně nevíme ani to, kolik toho ví škola o sobě. Kolik procent škol dělá rozhodnutí na základě dat? Kolik jich data a důkazy systematicky sbírá a vyhodnocuje? Víme, že nic nevíme… Spolupráce se školami na základě dat představuje oblast, ve které může jít jakákoliv obec příkladem. Vydat se touto cestou znamená zlomek nákladů v kontrastu s tím, jaké benefity to přináší.

Co jsou věci, které může starosta nebo radní pro školství dělat? Tady pro vás uvádíme tři konkrétní tipy.

1/ Scházejte se pravidelně s ředitelem nebo ředitelkou školy. Nastavte si setkání na pravidelné bázi. Zjišťujte, co vedení potřebuje a jaké před nimi stojí výzvy. Na co se chtějí zaměřit? Ptejte se, proč si myslí právě tohle. Jaká mají data?

Ne všechno však musí být v barevném grafu, obzvláště na menších školách umí dobrý ředitel zjistit velmi mnoho věcí pouhým pozorováním. Ale i v takových situacích by to měl umět popsat a argumentovat.

2/ Domluvte si s vedením školy průběžnou reflexi a vyhodnocování školy. Bude se škola dětí pravidelně ptát prostřednictvím dotazníku? Nebo raději zvolí cestu individuálních či skupinových rozhovorů? Chce ředitel sepsat svá pozorování? A co udělají s výstupy?

Kvalitní autoevaluace totiž nekončí zprávou, ale pokračuje opatřením. Škola je místem, kde se mají učit všichni. Ptejte se, jak se ze své činnosti učí vedení školy a pedagogický sbor.

3/ Pomozte vedení školy s administrativním odbřemeněním. V Česku jsou ředitelé zavaleni administrativou více než v jiných státech. Většina z nich přitom chce trávit čas pedagogickým vedením školy. Zbavte ředitele této zátěže a pomůžete celé škole. Nemáte na to kapacity? Možná bude řešením spolupráce s dalšími obcemi.

Kde se vidíte za pět let?

Rozhodování na základě důkazů není jen řešení akutních problémů. Mít data v ruce je klíčové i při tvorbě dlouhodobého strategického plánu. Pro mnoho obcí a škol budou v horizontu několik let tématem například demografické změny. Zřizovatele proto musí zajímat, jak se situace na školách bude vyvíjet a co mají očekávat. Data a důkazy nepředstavují rozvojový luxus, ale základ pro rozumné fungování obcí a škol.

Jen informovaný zřizovatel může dělat informovaná rozhodnutí. A pouze ředitel, který se rozhoduje na základě důkazů, může zřizovateli vysvětlit, proč je právě tohle nejlepší cesta pro školu. Abychom měli školy, které vědí, co je jejich cílem, a zřizovatele, kteří je v tom podporují.

Komentář vyšel 11. 11. v MF Dnes.